Slovník pojmů a jmen

(Luftschutzpolizei) - Protiletecká ochrana (Protiletecká ochranná policie). Složka německé pořádkové (uniformované) policie, mezi jejíž úkoly patřily mj.záchranné práce bezprostředně po bombardování (ukončení leteckého poplachu).

Instituce retribučního soudnictví v poválečném Československu. Byly ustaveny na základě tzv. velkého retribučního dekretu (Dekret prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech), aby ve zkrácených řízeních projednávaly případy válečných zločinců a zrádců z řad Čechů, Němců a příslušníků jiných národností, kteří působili na okupovaném území české, moravské a slezské části předmnichovského Československa.

Vzniká v květnu 1939 jako mládežnický orgán Národního souručenství, který je zpočátku vnímán řadou jeho členů jako platforma pro pasivně rezistentní či přímo odbojový postoj vůči okupaci. Jednotlivé organizace MNS pořádaly kulturní a společenské akce, jež měly nezřídka vlastenecký podtext. Mladé Národní souručenství bylo v pozdějších letech opakovaně kritizováno aktivistickými novináři za příliš laxní postoj při uplatňování ideologické převýchovy české mládeže v duchu nacionálního socialismu. Jeho nástupcem se na tomto poli nakonec stalo Kuratorium pro výchovu mládeže.

Dohoda o připojení části československého pohraničí k nacistickému Německu, uzavřená bez přímé účasti zástupců Československé republiky na konferenci čtyř velmocí (Velká Británie, Francie, Itálie, Německo) v Mnichově 30. září 1938. V jejím důsledku skončilo období tzv. První československé republiky.

Synonymum slova „muslim“. V koncentračních táborech slangové označení pro podvyživeného vězně blížícího se smrti.

Jeho hlavní teze jsou následující: Německý národ je všeobecně nejvyspělejší z hlediska kulturního i biologického, lidské rasy se dělí na vyspělé a podřadné - degenerované, Židé jsou zkázou všeho lidstva. Kromě nich vidí nacismus svého úhlavního nepřítele také v komunismu (bolševismu) i demokracii. Tyto názory pak vedly k válečné expanzi nacistického Německa v 2. světové válce, vyhlazování dle nacistů méněcenných skupin obyvatel (zejména Židů) a věznění a vraždění jeho skutečných i domnělých odpůrců.

Nálety spojeneckých letadel nad Protektorát byly v prvních letech války velice ojedinělé, vzhledem k vzdálenostem, které musely letouny urazit ze svých domovských základen ve Velké Británii. Ovšem k jejich zintenzivnění dochází po invazi amerických a britských vojsk na Apeninský poloostrov v roce 1943 a zejména po vylodění Spojenců ve Francii v roce 1944. S přiblížením fronty k českým zemím v roce 1945 se stávají letecké poplachy trvalou součástí každodennosti protektorátních obyvatel.

Justiční orgán poválečného retribučního soudnictví v Československu. Ustaven byl 19. června 1945 dekretem prezidenta Edvarda Beneše. Před jeho tribunálem měli stanout hlavní představitelé protektorátní správy, protektorátních kolaborantských institucí včetně aktivistických novinářů a jiní vysoce exponovaní Češi provinivší se aktivní spoluprací s nacisty.

Jediná oficiální politická organizace Čechů v Protektorátu. V letech 1939–1940 se snažila zachovat alespoň kulturní svébytnost českého národa, od roku 1941 je však již otevřeně proněmecká. V jejím čele stál státní prezident E. Hácha a Výbor národního souručenství, posléze ústřední vedení.

Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889.

Vrcholný orgán správního soudnictví. V Československu zřízen v roce 1918. V letech 1925–1938 v jeho čele stál JUDr. Emil Hácha, pozdější prezident druhé československé republiky a Protektorátu Čechy a Morava.

V polovině září 1935 byly přijaty Říšským sněmem na zasedání v Norimberku dva ústavní zákony, které připravily půdu oficiálnímu provádění protižidovské politiky v Německu. Němečtí Židé jimi ztratili svá politická práva, stali se pouze tzv. "státními příslušníky", již nebyli občany. Bylo zakázáno uzavírání sňatků mezi Židy a Němci atd. Zákon o říšském občanství byl doplňován prováděcímí nařízeními; jedním z prvních doplňků byla definice toho, kdo je považován za Žida a míšence.

15. března 1939 vstoupila německá branná moc na okleštěné území Čech a Moravy. Tím byla zahájena šestiletá okupace českých zemí nacistickým Německem, která byla ukončena v květnu 1945. Definitivnímu rozkladu Česko-Slovenské republiky předcházelo vyhlášení samostatného Slovenského státu 14. března 1939. Téhož dne v Berlíně se Emil Hácha pod nevybíravým nátlakem nacistů podvolil a souhlasil s okupací českých zemí Německou říší. Ta byla nakonec stvrzena výnosem Adolfa Hitlera z 16. března 1939 o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Vedoucí instituce a čelní představitelé politické, správní a represivní německé moci na okupovaném území Čech a Moravy, tj. v Protektorátu Čechy a Morava. V čele tohoto aparátu stál říšský protektor a Úřad říšského protektora, od srpna 1943 státní ministr a Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu. Německou brannou moc reprezentoval zplnomocněnec wehrmachtu při říšském protektorovi, na potlačovací aparát dohlíželi velitel bezpečnostní policie a SD a velitel pořádkové policie. Regionální správu zaštiťovali oberlandrati (vrchní zemští radové). Klíčovou postavou byl po celou dobu okupace státní tajemník, později státní ministr, a zároveň vyšší velitel SS a policie v Protektorátě Karl Hermann Frank.

Obrana národa. Odbojová organizace ustavená generalitou a vyššími důstojníky bývalé československé armády. Byla budována hierarchicky, po vojenském vzoru. Připravovala se především na ozbrojené povstání proti okupantům. Vydávala ilegální časopis V boj. Poté, co se gestapu na sklonku roku 1939 podařilo proniknout do její řídící sítě, došlo k zatýkání jejích členů a likvidaci této organizace.

Česká katolická tělovýchovná organizace, založená v roce 1909. V době 1. československé republiky byl Orel po Sokolu druhou největší tělovýchovnou organizací a byl úzce spjatý s lidovou stranou. V roce 1942 byla jeho činnost okupanty zastavena. Po válce byl opět obnoven, nicméně po únoru 1948 znovu, tentokrát komunisty, zakázán. Činnost mohl zahájit až po roce 1989.

Největší koncentrační a vyhlazovací tábor nacistického Německa založený poblíž stejnojmenného polského města v roce 1940. Vedle kmenového koncentračního tábora (Osvětim I.) zde vybudovali nacisté na přelomu let 1941/1942 též tábor vyhlazovací (Osvětim II. Březinka/Auschwitz-Birkenau). Právě ten se stal symbolem nacistické genocidy evropských Židů. Roku 1942 byl vybudován ještě tábor Osvětim III. Monovice pro potřeby německé firmy I. G. Farben, jež zde postavila svou továrnu. Počet obětí osvětimského komplexu se odhaduje na 1,2 až 1,6 miliónů mužů, žen a dětí.

Část vězeňského zařízení v Praze na Pankráci sloužila v letech 1939–1945 jako policejní věznice gestapa. Část zabrala Německá vazební a vyšetřovací věznice, kam vězně předávalo gestapo po policejním uzavření případu. Těmito represivními zařízeními prošly v době okupace tisíce českých vězňů. Ve speciálně upravených prostorách věznice probíhaly v letech 1943 až 1945 popravy gilotinou (tzv. pankrácká sekyrárna).

Otevřená forma boje proti okupantům, kterou vyvíjely zpravodajské a destrukční skupiny složené ze členů západních a východních výsadků a osob (mužů i žen) z řad domácího obyvatelstva. Vrcholu dosáhla partyzánská válka na moravsko-slovenském pomezí v době od září 1944 do dubna 1945.

Mírová konference probíhající v Paříži od ledna 1919 do ledna 1920, kterou svolali vítězové první světové války. Výsledkem konference byly mírové smlouvy uzavřené mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnosti, resp. jejich nástupnickými státy, tzn. Německem, Rakouskem, Bulharskem, Maďarskem a Tureckem. Tyto smlouvy upravily mezinárodní uspořádání v Evropě a nastolily tzv. versailleský mírový systém.