Slovník pojmů a jmen

Moderní železobetonová stavba v historizujícím novoklasicistním stylu stojící v ulici Politických vězňů (současný název) v Praze. V letech 1939–1945 zde sídlila řídící úřadovna gestapa pro oblast Čech (Staatspolizeileitstelle Prag). Probíhaly zde kruté výslechy zatčených vlastenců. Dnes budovu využívá Ministerstvo průmyslu a obchodu. V suterénu paláce spojeného s utrpením obětí gestapa byl zřízen Památník českého odboje.

Povříslo je slaměný provaz, jímž se svazovaly obilné snopy.

Přípravný revoluční národní výbor. Odbojová organizace, která sjednocovala některé významné představitele prvorepublikového Československa a protektorátní správy. V čele stál dramatik Jaroslav Kvapil, ve vedení působil mimo jiné bývalý ministr zahraničí Kamil Krofta. PRNV, který se chtěl stát zastřešujícím orgánem celého českého odboje, byl v létě 1944 rozbit gestapem.

Protektorátní vláda byla formálně nejvyšším orgánem státní moci. De facto však nedisponovala politickou mocí, ale spravovala zemi pod dohledem okupantů. Předseda druhé protektorátní vlády, generál Alois Eliáš, byl kvůli napojení na protinacistický odboj 27. září 1941 zatčen a 19. června 1942 popraven. V lednu 1942 byly kompetence vlády jako sboru i jednotlivých ministerstev silně omezeny, do čela klíčového ministerstva hospodářství byl navíc dosazen Němec Walter Bertsch.

Jednalo se zejména o spontánní nesouhlasné projevy středoškolské mládeže ve formě hanlivých nápisů, výroků či aktů namířených proti okupantům. Již po vzniku Protektorátu byly zaznamenány některé případy protiněmeckého chování, jako například poplivání říšské vlajky dvěma studenty reálného gymnázia v Berouně. Po uzavření vysokých škol na podzim 1939 apelovali vedoucí představitelé české školské správy na žactvo, aby se vystříhalo jakéhokoliv protiněmeckého chování a nezavdalo tak příčinu k uzavření dalších českých škol, zejména středních. Dle statistik se hanlivé projevy množily zejména v roce 1941, což bylo i příčinou postupu gestapa proti českým středním školám v období let 1941-1942. Mnohé případy však byly s velkou pravděpodobností vykonstruovány samotným gestapem. Řada žáků i učitelů byla zatčena, odeslána do koncentračních táborů či dokonce popravena, mnoho škol bylo v rámci odvetných opatření uzavřeno. Vrchol tohoto postupu spadá do období teroru po atentátu na Reinharda Heydricha (zatčení studentů roudnického gymnázia apod.).

Také První republika. Označení pro československý stát v letech 1918–1938.

Revoluční skupina Předvoj. Ilegální organizace mládeže napojená na ústředí komunistického odboje. Ustavila se na přelomu let 1943/1944. Tiskla propagační dokumenty, vydávala vlastní ilegální časopis, šířila protinacistické letáky a podílela se na sabotážní a diverzní činnosti. Středoškolská mládež měla uvnitř Předvoje vlastní skupinu – Boj mladých.

V rámci válečného řízeného hospodářství v českých zemích v letech 1939-1945 byl v říjnu 1939 zaveden přídělový systém spotřebního zboží, především potravin. Pomocí lístkového systému tak byla řízena a redukována osobní spotřeba obyvatel Protektorátu. Například na jaře 1944 měl běžný spotřebitel na dobu čtyř týdnů nárok na 1 kg masa nebo uzenin, 16 dkg sádla, 7 dkg másla, 48 dkg umělého tuku, 9,7 kg chleba, mouky a pečiva, 1,75 l odstředěného mléka, 4 vejce, 6 kg brambor a 1,2 kg cukru.

V rámci válečného řízeného hospodářství v českých zemích v letech 1939-1945 byl v říjnu 1939 zaveden přídělový systém spotřebního zboží, především potravin. Pomocí lístkového systému tak byla řízena a redukována osobní spotřeba obyvatel Protektorátu. Například na jaře 1944 měl běžný spotřebitel na dobu čtyř týdnů nárok na 1 kg masa nebo uzenin, 16 dkg sádla, 7 dkg másla, 48 dkg umělého tuku, 9,7 kg chleba, mouky a pečiva, 1,75 l odstředěného mléka, 4 vejce, 6 kg brambor a 1,2 kg cukru.

Politické ústředí. Protinacistická odbojová organizace, kterou založili čelní představitelé demokratických politických stran první československé republiky krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. V jeho čele stanul někdejší přednosta prezidentské kanceláře Přemysl Šámal. Organizace byla roku 1940 likvidována gestapem.

Petiční výbor Věrni zůstaneme. Odbojová organizace, která se ustavila krátce po okupaci českých zemí nacistickým Německem. PVVZ byl tvořen levicově orientovanými demokraty. Silnou skupinu PVVZ tvořili zaměstnanci železnic. V důsledku rozsáhlých zatýkacích vln byla organizace do podzimu 1942 zničena.

Komando Reichsbahn (v překladu říšská dráha). Vězni Malé pevnosti, kteří byli zařazeni do tohoto pracovního komanda, upravovali železniční trať, a to zejména v úseku Litoměřice - Ústí nad Labem. Rovněž se podíleli na vykládkách na různých nádražích, stavbách a jiných pomocných pracích. Počet nasazených vězňů v komandu neustále rostl, v roce 1945 činil až 300 osob. Komando patřilo v Policejní věznici Terezín mezi početně největší.

Jeden z nejvýše postavených nacistů, šéf bezpečnostní policie (gestapo, kriminální policie) a bezpečnostní služby (SD), který spoluorganizoval genocidu evropských Židů (holokaust). 27. září 1941 byl vyslán do Prahy, kde se stal zastupujícím říšským protektorem v Protektorátu Čechy a Morava. Po nástupu do této funkce vyhlásil stanné právo, jemuž padlo za oběť několik stovek vlastenců. 27. května 1942 provedli českoslovenští vojáci vyslaní z Velké Británie (Jan Kubiš a Josef Gabčík) na Heydricha atentát. Utrpěl při něm zranění, na jehož následky 4. června 1942 zemřel.

Reichsgedanke. Jeden z nejčetněji užívaných pojmů nacistického slovníku v souvislosti s germanizací českého prostoru, mj. i školní mládeže. Výchova českého národa, především dětí a mládeže, k říšské myšlence, znamenala převýchovu v duchu nacistické ideologie.

Orgán předsedy německé (říšské) vlády. 30. ledna 1933 se stal říšským kancléřem Adolf Hitler. Po smrti říšského prezidenta Paula von Hindenburga byly spojeny obě funkce dohromady (kancléřská s prezidentskou) a A. Hitler byl nadále titulován jako „Vůdce a říšský kancléř“.

Reichsdeutsche. Označení pro Němce pocházející z území vlastního Německa.

Samaritská služba - první pomoc poskytovaná laikem před příchodem lékaře.

Ochranná vazba. Na územích ovládaných nacistickým Německem policejní vazba, která neměla časové omezení. Sloužila gestapu k odstraňování nepohodlných osob považovaných za nepřátele režimu. Uvalení ochranné vazby znamenalo zatčení a transport do koncentračního tábora bez předání soudu.

Sicherheitsdienst (SD) - Bezpečnostní služba říšského vůdce SS. Vedle gestapa a kriminální policie patřil k hlavním pilířům neuniformovaného bezpečnostního aparátu nacistického Německa. De facto šlo o zpravodajskou službu, která nedisponovala výkonnými pravomocemi a své poznatky předávala policejním složkám a vůbec představitelům výkonné moci. Jedním z úkolů SD bylo monitorovat veřejné mínění, náladu a postoj obyvatel. Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku odsoudil SD, vedle gestapa a SS, jako zločineckou organizaci.

Tělovýchovná organizace založená Jindřichem Fügnerem a Miroslavem Tyršem v roce 1862. Postupně se stává masovou institucí, která se podílí na podpoře české národní myšlenky a vlastenecké výchovy svých členů, zejména mládeže. V době 1. československé republiky je personálně i ideologicky spjatý s elitami státu. Po vzniku Protektorátu mnoho z jeho členů vstoupilo do protinacistického odboje. V roce 1941 byla jeho činnost zastavena. Na podzim 1941 byli jeho vedoucí funkcionáři pozatýkáni a posláni do koncentračních táborů, z nichž se jich mnoho nevrátilo. Po válce byla organizace opět obnovena, aby pak v době komunistického Československa znovu zanikla. Renesanci zažil Sokol až po roce 1989.