Slovník pojmů a jmen

Souvisel s tzv. stanným právem. První stanné právo v době Protektorátu, od 28. září 1941 do 20. ledna 1942, vyhlásil R. Heydrich. V jeho průběhu stanné soudy odsoudily k smrti 486 mužů a žen, 2242 předaly gestapu, tj. odeslali do koncentračních táborů. Po atentátu na R. Heydricha 7. května 1942 zavedeno znovu (tzv. druhé). Do 3. července, kdy bylo odvoláno, mu padlo za oběť 1585 popravených osob (včetně 173 obětí lidického masakru). Období represí vyvolané nacisty v odvetě za atentát je také označováno jako heydrichiáda.

Také nazývané Květnovým povstáním českého lidu. K ozbrojenému vystoupení proti německé okupaci došlo v prvních květnových dnech roku 1945. Začalo 1. května v Přerově a pokračovalo v dalších městech a obcích Čech a Moravy. 5. května vypuklo povstání v Praze, kde se moci ujala revoluční Česká národní rada. Povstání bylo provázeno protiněmeckými sabotážemi, ale i otevřenými střety s jednotkami wehrmachtu a SS. K incidentům mezi povstalci a ustupujícími Němci docházelo ještě několik dní po německé kapitulaci z 8. května 1945. Českého povstání se zúčastnilo asi 100 000 lidí, z nichž na 8 000 padlo (z toho 3 700 v Praze). Jeho nejvýznamnějším přínosem bylo rozložení zázemí německé armády operující v českých zemích, která byla nucena své frontové jednotky odpoutat na východě od nepřítele (Sovětské armády) ve snaze o urychlený přesun na západ do amerického zajetí. České země tak byly ušetřeny hrůz a ničení, které by souvisely s přechodem fronty přes jejich území.

Již v době první československé republiky existovaly na okraji politického a ideového spektra společnosti skupiny československých občanů hlásících se k fašistické ideologii. Mezi nejznámější subjekty patřily Národní obec fašistická či Vlajka. Po okupaci českých zemí nacistickým Německem byla nejaktivnější skupinou právě pronacistická organizace Vlajka. Okupační moc ovšem politické, mocenské, ale i propagandistické nároky českých fašistů cíleně opomíjela, až jejich činnost na konci roku 1942 téměř zastavila.

Česká národní rada. Ústřední orgán českého hnutí odporu, který byl vytvořen na konci dubna 1945. ČNR se postavila do čela Květnového povstání českého lidu, převzala politickou moc na konci okupace. Po ukončení druhé světové války se 11. května 1945 rozešla, aby předala vedení země představitelům československé vlády.