Slovník pojmů a jmen

Část vězeňského zařízení v Praze na Pankráci sloužila v letech 1939–1945 jako policejní věznice gestapa. Část zabrala Německá vazební a vyšetřovací věznice, kam vězně předávalo gestapo po policejním uzavření případu. Těmito represivními zařízeními prošly v době okupace tisíce českých vězňů. Ve speciálně upravených prostorách věznice probíhaly v letech 1943 až 1945 popravy gilotinou (tzv. pankrácká sekyrárna).

Otevřená forma boje proti okupantům, kterou vyvíjely zpravodajské a destrukční skupiny složené ze členů západních a východních výsadků a osob (mužů i žen) z řad domácího obyvatelstva. Vrcholu dosáhla partyzánská válka na moravsko-slovenském pomezí v době od září 1944 do dubna 1945.

Mírová konference probíhající v Paříži od ledna 1919 do ledna 1920, kterou svolali vítězové první světové války. Výsledkem konference byly mírové smlouvy uzavřené mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnosti, resp. jejich nástupnickými státy, tzn. Německem, Rakouskem, Bulharskem, Maďarskem a Tureckem. Tyto smlouvy upravily mezinárodní uspořádání v Evropě a nastolily tzv. versailleský mírový systém.

Moderní železobetonová stavba v historizujícím novoklasicistním stylu stojící v ulici Politických vězňů (současný název) v Praze. V letech 1939–1945 zde sídlila řídící úřadovna gestapa pro oblast Čech (Staatspolizeileitstelle Prag). Probíhaly zde kruté výslechy zatčených vlastenců. Dnes budovu využívá Ministerstvo průmyslu a obchodu. V suterénu paláce spojeného s utrpením obětí gestapa byl zřízen Památník českého odboje.

Povříslo je slaměný provaz, jímž se svazovaly obilné snopy.

Přípravný revoluční národní výbor. Odbojová organizace, která sjednocovala některé významné představitele prvorepublikového Československa a protektorátní správy. V čele stál dramatik Jaroslav Kvapil, ve vedení působil mimo jiné bývalý ministr zahraničí Kamil Krofta. PRNV, který se chtěl stát zastřešujícím orgánem celého českého odboje, byl v létě 1944 rozbit gestapem.

Protektorátní vláda byla formálně nejvyšším orgánem státní moci. De facto však nedisponovala politickou mocí, ale spravovala zemi pod dohledem okupantů. Předseda druhé protektorátní vlády, generál Alois Eliáš, byl kvůli napojení na protinacistický odboj 27. září 1941 zatčen a 19. června 1942 popraven. V lednu 1942 byly kompetence vlády jako sboru i jednotlivých ministerstev silně omezeny, do čela klíčového ministerstva hospodářství byl navíc dosazen Němec Walter Bertsch.

Jednalo se zejména o spontánní nesouhlasné projevy středoškolské mládeže ve formě hanlivých nápisů, výroků či aktů namířených proti okupantům. Již po vzniku Protektorátu byly zaznamenány některé případy protiněmeckého chování, jako například poplivání říšské vlajky dvěma studenty reálného gymnázia v Berouně. Po uzavření vysokých škol na podzim 1939 apelovali vedoucí představitelé české školské správy na žactvo, aby se vystříhalo jakéhokoliv protiněmeckého chování a nezavdalo tak příčinu k uzavření dalších českých škol, zejména středních. Dle statistik se hanlivé projevy množily zejména v roce 1941, což bylo i příčinou postupu gestapa proti českým středním školám v období let 1941-1942. Mnohé případy však byly s velkou pravděpodobností vykonstruovány samotným gestapem. Řada žáků i učitelů byla zatčena, odeslána do koncentračních táborů či dokonce popravena, mnoho škol bylo v rámci odvetných opatření uzavřeno. Vrchol tohoto postupu spadá do období teroru po atentátu na Reinharda Heydricha (zatčení studentů roudnického gymnázia apod.).

Také První republika. Označení pro československý stát v letech 1918–1938.

Revoluční skupina Předvoj. Ilegální organizace mládeže napojená na ústředí komunistického odboje. Ustavila se na přelomu let 1943/1944. Tiskla propagační dokumenty, vydávala vlastní ilegální časopis, šířila protinacistické letáky a podílela se na sabotážní a diverzní činnosti. Středoškolská mládež měla uvnitř Předvoje vlastní skupinu – Boj mladých.

V rámci válečného řízeného hospodářství v českých zemích v letech 1939-1945 byl v říjnu 1939 zaveden přídělový systém spotřebního zboží, především potravin. Pomocí lístkového systému tak byla řízena a redukována osobní spotřeba obyvatel Protektorátu. Například na jaře 1944 měl běžný spotřebitel na dobu čtyř týdnů nárok na 1 kg masa nebo uzenin, 16 dkg sádla, 7 dkg másla, 48 dkg umělého tuku, 9,7 kg chleba, mouky a pečiva, 1,75 l odstředěného mléka, 4 vejce, 6 kg brambor a 1,2 kg cukru.

V rámci válečného řízeného hospodářství v českých zemích v letech 1939-1945 byl v říjnu 1939 zaveden přídělový systém spotřebního zboží, především potravin. Pomocí lístkového systému tak byla řízena a redukována osobní spotřeba obyvatel Protektorátu. Například na jaře 1944 měl běžný spotřebitel na dobu čtyř týdnů nárok na 1 kg masa nebo uzenin, 16 dkg sádla, 7 dkg másla, 48 dkg umělého tuku, 9,7 kg chleba, mouky a pečiva, 1,75 l odstředěného mléka, 4 vejce, 6 kg brambor a 1,2 kg cukru.

Politické ústředí. Protinacistická odbojová organizace, kterou založili čelní představitelé demokratických politických stran první československé republiky krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. V jeho čele stanul někdejší přednosta prezidentské kanceláře Přemysl Šámal. Organizace byla roku 1940 likvidována gestapem.

Petiční výbor Věrni zůstaneme. Odbojová organizace, která se ustavila krátce po okupaci českých zemí nacistickým Německem. PVVZ byl tvořen levicově orientovanými demokraty. Silnou skupinu PVVZ tvořili zaměstnanci železnic. V důsledku rozsáhlých zatýkacích vln byla organizace do podzimu 1942 zničena.