Slovník pojmů a jmen

Jeho hlavní teze jsou následující: Německý národ je všeobecně nejvyspělejší z hlediska kulturního i biologického, lidské rasy se dělí na vyspělé a podřadné - degenerované, Židé jsou zkázou všeho lidstva. Kromě nich vidí nacismus svého úhlavního nepřítele také v komunismu (bolševismu) i demokracii. Tyto názory pak vedly k válečné expanzi nacistického Německa v 2. světové válce, vyhlazování dle nacistů méněcenných skupin obyvatel (zejména Židů) a věznění a vraždění jeho skutečných i domnělých odpůrců.

Nálety spojeneckých letadel nad Protektorát byly v prvních letech války velice ojedinělé, vzhledem k vzdálenostem, které musely letouny urazit ze svých domovských základen ve Velké Británii. Ovšem k jejich zintenzivnění dochází po invazi amerických a britských vojsk na Apeninský poloostrov v roce 1943 a zejména po vylodění Spojenců ve Francii v roce 1944. S přiblížením fronty k českým zemím v roce 1945 se stávají letecké poplachy trvalou součástí každodennosti protektorátních obyvatel.

Justiční orgán poválečného retribučního soudnictví v Československu. Ustaven byl 19. června 1945 dekretem prezidenta Edvarda Beneše. Před jeho tribunálem měli stanout hlavní představitelé protektorátní správy, protektorátních kolaborantských institucí včetně aktivistických novinářů a jiní vysoce exponovaní Češi provinivší se aktivní spoluprací s nacisty.

Jediná oficiální politická organizace Čechů v Protektorátu. V letech 1939–1940 se snažila zachovat alespoň kulturní svébytnost českého národa, od roku 1941 je však již otevřeně proněmecká. V jejím čele stál státní prezident E. Hácha a Výbor národního souručenství, posléze ústřední vedení.

Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889.

Vrcholný orgán správního soudnictví. V Československu zřízen v roce 1918. V letech 1925–1938 v jeho čele stál JUDr. Emil Hácha, pozdější prezident druhé československé republiky a Protektorátu Čechy a Morava.

V polovině září 1935 byly přijaty Říšským sněmem na zasedání v Norimberku dva ústavní zákony, které připravily půdu oficiálnímu provádění protižidovské politiky v Německu. Němečtí Židé jimi ztratili svá politická práva, stali se pouze tzv. "státními příslušníky", již nebyli občany. Bylo zakázáno uzavírání sňatků mezi Židy a Němci atd. Zákon o říšském občanství byl doplňován prováděcímí nařízeními; jedním z prvních doplňků byla definice toho, kdo je považován za Žida a míšence.