Slovník pojmů a jmen

15. března 1939 vstoupila německá branná moc na okleštěné území Čech a Moravy. Tím byla zahájena šestiletá okupace českých zemí nacistickým Německem, která byla ukončena v květnu 1945. Definitivnímu rozkladu Česko-Slovenské republiky předcházelo vyhlášení samostatného Slovenského státu 14. března 1939. Téhož dne v Berlíně se Emil Hácha pod nevybíravým nátlakem nacistů podvolil a souhlasil s okupací českých zemí Německou říší. Ta byla nakonec stvrzena výnosem Adolfa Hitlera z 16. března 1939 o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Vedoucí instituce a čelní představitelé politické, správní a represivní německé moci na okupovaném území Čech a Moravy, tj. v Protektorátu Čechy a Morava. V čele tohoto aparátu stál říšský protektor a Úřad říšského protektora, od srpna 1943 státní ministr a Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu. Německou brannou moc reprezentoval zplnomocněnec wehrmachtu při říšském protektorovi, na potlačovací aparát dohlíželi velitel bezpečnostní policie a SD a velitel pořádkové policie. Regionální správu zaštiťovali oberlandrati (vrchní zemští radové). Klíčovou postavou byl po celou dobu okupace státní tajemník, později státní ministr, a zároveň vyšší velitel SS a policie v Protektorátě Karl Hermann Frank.

Obrana národa. Odbojová organizace ustavená generalitou a vyššími důstojníky bývalé československé armády. Byla budována hierarchicky, po vojenském vzoru. Připravovala se především na ozbrojené povstání proti okupantům. Vydávala ilegální časopis V boj. Poté, co se gestapu na sklonku roku 1939 podařilo proniknout do její řídící sítě, došlo k zatýkání jejích členů a likvidaci této organizace.

Česká katolická tělovýchovná organizace, založená v roce 1909. V době 1. československé republiky byl Orel po Sokolu druhou největší tělovýchovnou organizací a byl úzce spjatý s lidovou stranou. V roce 1942 byla jeho činnost okupanty zastavena. Po válce byl opět obnoven, nicméně po únoru 1948 znovu, tentokrát komunisty, zakázán. Činnost mohl zahájit až po roce 1989.

Největší koncentrační a vyhlazovací tábor nacistického Německa založený poblíž stejnojmenného polského města v roce 1940. Vedle kmenového koncentračního tábora (Osvětim I.) zde vybudovali nacisté na přelomu let 1941/1942 též tábor vyhlazovací (Osvětim II. Březinka/Auschwitz-Birkenau). Právě ten se stal symbolem nacistické genocidy evropských Židů. Roku 1942 byl vybudován ještě tábor Osvětim III. Monovice pro potřeby německé firmy I. G. Farben, jež zde postavila svou továrnu. Počet obětí osvětimského komplexu se odhaduje na 1,2 až 1,6 miliónů mužů, žen a dětí.