Slovník pojmů a jmen

Manifestační vystoupení českého lidu proti německé okupaci, k němuž došlo v den 21. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Na jeho přípravě se podílely obě složky domácího odboje – komunistická i demokratická (národní). K největší demonstraci došlo v Praze, kde v ulicích protestovalo na 100 000 lidí. Rozsahem akcí byli zaskočeni sami nacisté, kteří užili místy ostré střelby proti protestujícím. Té padli za oběť dělník Václav Sedláček a student Jan Opletal.

Komando Reichsbahn (v překladu říšská dráha). Vězni Malé pevnosti, kteří byli zařazeni do tohoto pracovního komanda, upravovali železniční trať, a to zejména v úseku Litoměřice - Ústí nad Labem. Rovněž se podíleli na vykládkách na různých nádražích, stavbách a jiných pomocných pracích. Počet nasazených vězňů v komandu neustále rostl, v roce 1945 činil až 300 osob. Komando patřilo v Policejní věznici Terezín mezi početně největší.

Reichsgedanke. Jeden z nejčetněji užívaných pojmů nacistického slovníku v souvislosti s germanizací českého prostoru, mj. i školní mládeže. Výchova českého národa, především dětí a mládeže, k říšské myšlence, znamenala převýchovu v duchu nacistické ideologie.

Orgán předsedy německé (říšské) vlády. 30. ledna 1933 se stal říšským kancléřem Adolf Hitler. Po smrti říšského prezidenta Paula von Hindenburga byly spojeny obě funkce dohromady (kancléřská s prezidentskou) a A. Hitler byl nadále titulován jako „Vůdce a říšský kancléř“.

Reichsdeutsche. Označení pro Němce pocházející z území vlastního Německa.