Slovník pojmů a jmen

Zvláštní zacházení. Nacistické represivní opatření, které znamenalo popravu z rozhodnutí bezpečnostní policie, tedy bez soudu. Protektorátní občané byli takto nejčastěji popravováni v koncentračním táboře Mauthausen a ve věznicích gestapa v Terezíně a v Praze na Pankráci. První poprava podle zvláštního zacházení se v Protektorátu konala 17. listopadu 1939, kdy bylo zastřeleno 9 studentských funkcionářů. V terezínské policejní věznici bylo ještě 2. května 1945 takto popraveno 52 lidí.

Autonomní správa Protektorátu. Protektorát Čechy a Morava měl, ovšem pouze formálně, autonomní postavení s vlastními, tj. českými orgány a úřady. V čele stáli státní prezident Emil Hácha, protektorátní vláda a jim podřízená ministerstva a další úřady. Hlavní slovo však měla okupační německá správa.

Souviselo s vyhlášením tzv. civilního výjimečného stavu. První stanné právo v době Protektorátu, od 28. září 1941 do 20. ledna 1942, vyhlásil R. Heydrich. V jeho průběhu stanné soudy odsoudily k smrti 486 mužů a žen, 2242 předaly gestapu, tj. odeslali do koncentračních táborů. Po atentátu na R. Heydricha 27. května 1942 zavedeno znovu (tzv. druhé). Do 3. července, kdy bylo odvoláno, mu padlo za oběť 1585 popravených osob (včetně 173 obětí lidického masakru). Období represí vyvolané nacisty v odvetě za atentát je také označováno jako heydrichiáda.

Standgericht. V době okupace zřízen dvakrát – vždy s vyhlášením stanného práva. Sídlil v Praze a Brně. Mohl vynášet jen tři druhy rozsudku: trest smrti, předání gestapu, osvobození.

Označení prvního muže autonomní správy Protektorátu Čechy a Morava. Funkci státního prezidenta zastával po celou dobu Protektorátu uznávaný právník, v době 1.československé republiky prezident Nejvyššího správního soudu, poté prezident 2.československé republiky, JUDr. Emil Hácha.

Rozptýlení Němci. V podstatě ti etničtí Němci, kteří žili na nejrůznějších místech za hranicemi vlastního Německa a tvořili zde nepočetné, rozptýlené národnostní skupiny.

Německá menšina v meziválečném Československu, která obývala národnostně smíšená pohraniční území sousedící s Německem, tedy tzv. Sudety. Tvořila většinu československých Němců. Převážná část Němců ze Sudet se hlásila k nacistickému sudetoněmeckému hnutí vedeného Konradem Henleinem.

Zbavit funkce.

Technische Nothilfe. Složka německé pořádkové (uniformované) policie. Organizovala a zajišťovala likvidaci škod způsobených spojeneckými leteckými útoky.

Nucené nasazení pracovních sil do válečně důležitých odvětví, zavedené v rámci totální mobilizace po porážce německých vojsk u Stalingradu. Na práci do Německa byly poslány celé ročníky české mládeže narozené v letech 1921–1922, později i 1918–1920. Byli nasazeni v průmyslu, polovojenských pracovních oddílech (Luftschutz, Technische Nothilfe) či na zákopových pracích. Celkově bylo na práci pro říši posláno na 600 000 osob z českých zemí.

V jejím rámci je pro válečné snažení využíváno veškerých možných finančních, hospodářských a lidských zdrojů. Nacistické Německo ji vyhlásilo 30. ledna 1943, po porážce německých vojsk u Stalingradu.

Kampaň Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Každý školák ve věku od 10 do 18 let, aniž by byl členem nějakého oddílu spadajícího pod Kuratorium, měl možnost zhlédnout v průběhu školního roku 1943/44 několik kulturních představení (3 koncerty, 4 divadelní kusy a 3 filmové projekce). Akce byla organizována ve spolupráci se školami. Dle oficiálních statistik mělo akce využít na 200 000 dětí.

Během návštěvy Berlína 14. března 1939 byl na Emila Háchu Hitlerem a dalšími čelnými představiteli nacistického Německa vyvinut nátlak, aby souhlasil s obsazením zbytku Čech a Moravy německými vojsky. Když mu bylo pohrozeno zničením Prahy leteckým bombardováním, Hácha se podvolil. Okupace pak byla vysvětlována jako ochrana a pomoc, o kterou prezident požádal, nikoliv jako násilný akt. Z 14. na 15. března vstoupila německá vojska na území českých zemí, 16. března byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

Vznikl v souvislosti s reformou protektorátní výkonné moci v lednu 1942, v tomto případě změnami v resortu Ministerstva školství a národní osvěty. Úřad podléhal předsedovi vlády a převzal do své kompetence ministerstvu školství odebranou agendu kultury (divadlo, písemnictví, výtvarné umění, hudba, zpěv, tanec). V jeho čele stál nový ministr školství Emanuel Moravec. V červnu 1942 byl Úřad lidové osvěty nakonec sloučen s ministerstvem školství.

Úřad říšského protektora. Nejvýše postavená instituce německé okupační správy Protektorátu Čechy a Morava. Sídlil v Černínském paláci v Praze. V jeho čele stál říšský protektor.

Ústřední vedení odboje domácího. Centrální orgán českého demokratického odboje, který vznikl na jaře 1940 v úmyslu koordinovat činnost jednotlivých odbojových organizací. V ÚVODu byly zastoupeny Politické ústředí, Obrana národa a Petiční výbor Věrni zůstaneme. Vedení ÚVODu bylo gestapem likvidováno na podzim 1941, zatýkání v řadách jednotlivých složek pokračovalo v průběhu roku 1942. Dopadení Vladimíra Krajiny 31. ledna 1943 historii ÚVODu definitivně uzavřelo.

Po manifestačním pohřbu studenta medicíny Jana Opletala 15. listopadu 1939, který zemřel na základě střelného zranění utrženého na protiněmecké demonstraci 28. října 1939, podnikly 17.listopadu 1939 okupační orgány represivní akci namířenou proti českému vysokoškolskému studenstvu. Někteří vedoucí funkcionáři studentských spolků byli bez soudu popraveni, na 1200 studentů bylo posláno do koncentračního tábora. Následně byly uzavřeny české vysoké školy, které byly opět otevřeny až po zániku Protektorátu.

Věrouka je souhrn náboženských dogmat, názorů a příkazů.

Mezinárodněpolitické uspořádání Evropy po první světové válce nastolené mírovými smlouvami mezi vítěznými státy Dohody a poraženými zeměmi (Německo, Rakousko, Bulharsko, Maďarsko, Turecko).

Pracovní komando, v němž byli vězni vysíláni na práci mimo Policejní věznici Terezín, např. na práce v zemědělství, průmyslu apod.