Volný čas

Protektorátní školák a jeho volný čas

Kdybys žil před polovinou 20. století, nejspíše bys byl svými rodiči více zaměstnáván než dnes. Vedle svých školních a domácích povinností by ses ovšem mohl věnovat celé řadě dalších aktivit.

Sport

Jestliže bys chtěl sportovat, mohl bys chodit „do Sokola“ ( Sokol ). Ovšem pouze do dubna 1941. Pak byla činnost této organizace zakázána. Řada sokolů se zapojila do protinacistického odboje a byla poslána do koncentračních táborů.

Dokument1

Sokolská mládež (žactvo) na pražském X. všesokolském sletu v roce 1938 (ČTK)

Sokolská tělovýchovná jednota kladla důraz zejména na gymnastická cvičení. V době první československé republiky z jeho řad vzešla celá řada vynikajících reprezentantů i olympijských vítězů.

Dokument2

Alois Hudec, držitel zlaté medaile z olympijských her v Berlíně (1936)
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Alois_Hudec.jpg )

Sokol byl již od založení v 19. století českou vlasteneckou organizací. V době první republiky byl nositelem a propagátorem čechoslovakistických, republikánských a demokratických myšlenek, na kterých stál tehdejší československý stát.

Z jakého důvodu byla činnost Sokola v roce 1941 zastavena?

Další možností sportovat podobným způsobem jako v Sokole bylo členství v tělovýchovné jednotě Orel , anebo v Dělnických tělovýchovných jednotách ( Dělnické tělovýchovné jednoty ).

Jaký byl rozdíl mezi Sokolem, Orlem a Dělnickými tělovýchovnými jednotami? Která z těchto organizací existovala až do konce Protektorátu? Odpověď nalezneš, jestliže srovnáš slovníková hesla jim věnovaná.

Kdyby ses chtěl zaměřit na konkrétní sport, mohl bys vstoupit do nějakého klubu, ve kterém by ses mu věnoval – fotbalového, turistického, plaveckého, lyžařského, hokejového, kanoistického, atletického, hokejového, basketbalového, apod. Tedy pokud by v místě, nebo v okolí tvého bydliště existoval.

Skauting

Mohl bys též chodit „do skauta“, tedy být členem organizace Junák . Ačkoliv bylo „skautování“ okupanty zakázáno v roce 1940, řada oddílů se schovala do jiných organizací (například do Klubu českých turistů) a svou činnost prováděla nadále, byť tajně. Řada skautů a skautek též působila v protinacistickém odboji, byla okupanty popravena či uvězněna v koncentračních táborech. Některé tajné skautské oddíly se též zapojily do Pražského povstání, v rámci kterého jejich členové působili jako spojky mezi povstaleckými jednotkami bojujícími proti německé armádě.

Podívej se na následující fotografii několika junáků - skautů a zkus odhadnout, z kterého roku nejspíše pochází a jakou událost zachycuje?

Dokument3

Skauti – Junáci, březen 1939 (ČTK)

Správná odpověď

Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě

Od jara 1943 bys možná musel chodit „do kuratoria“.

Dokument4

Znak Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (Týden mládeže 1944, Praha, Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě – Orbis 1944)

Ačkoliv se jednalo o organizaci, v níž bylo členství povinné pro veškerou českou mládež ve věku od 10 do 18 let, možná bys její zřízení ani nepocítil. Tvůj sportovní klub by se do ní pouze přihlásil a ty bys v něm nadále jako dříve pouze „tužil své tělo“. Jestliže bys měl ovšem vedoucího, který by dodržoval všechna nařízení, musel bys poslouchat jeho přednášky o velikosti Adolfa Hitlera, významu nacismu pro blaho Evropy a o spravedlivém boji Velkoněmecké říše v 2. světové válce. Také bys mohl číst kuratoristické časopisy Správný kluk, Dívčí svět, anebo Zteč.

Možná by ses účastnil kuratorních sportovních mistrovství a závodů, chodil na koncerty či divadelní a filmová představení organizovaná Kuratoriem v rámci jeho kulturních akcí, anebo se zapojil do jeho propagandistických kampaní, nebo činností souvisejících s válečným hospodářstvím (sběrové akce, brigády, apod.).

Ačkoliv bylo členství v Kuratoriu pro českou mládež povinné, jak je možné, že někteří mladí chlapci a děvčata jeho členy nebyli? Odpověď nalezneš ve slovníkovém heslu Kuratorium pro výchovu mládeže.

Předsedou (hlavním vedoucím) Kuratoria byl protektorátní ministr školství Emanuel Moravec , který se, ačkoliv byl v době první československé republiky považován za velkého vlastence, přiklonil k okupantům a stal se symbolem kolaborace a národní zrady.

Dokument5