Časopisy

Legální (oficiálně povolený) tisk sloužil jako nástroj manipulace s veřejným míněním obyvatelstva Protektorátu (propaganda). 

Cenzura

V novinách se nesměly objevovat zprávy např. o sebevraždách v souvislosti s okupací. Též se neměly objevovat informace o židovských transportech. Cenzoři museli dávat pozor také na slovní obraty, věcný obsah, úpravu, nadpisy, „náznaky“ či jinotaje. V tisku se nesmělo objevit nic, co by mohlo být vykládáno dvojsmyslně. Cenzuře byl podroben veškerý obsah novin od první do poslední stránky.

Cenzura dokonce došla tak daleko, že se vztahovala i na citace projevů Adolfa Hitlera (   Adolf Hitler ) a výtahy z jeho knihy Mein Kampf.

Například v časopise Český učitel z roku 1939 se objevil tento Hitlerův citát, který takto osamoceně stojící mohl být vykládán zcela odlišným způsobem, než jak to měl autor na mysli: „Já sám věřím, že žádný režim nemůže dlouho trvati, nekotví-li hluboko v národě, není-li nesen národem a přán národem.“ 

Omezování legálního tisku

Počet legálně vycházejícího tisku (novin, časopisů) byl v průběhu Protektorátu neustále snižován. Celkem byl za celé období nacistické okupace zastaven tisk na 1887 českých novin, časopisů a úředních věstníků. Mnoho novin přestalo vycházet např. z úsporných důvodů, neboť se šetřilo i papírem. V roce 1945 měl denní tisk – též z úsporných důvodů – pouze dvě stranky.

Jmenujme si alespoň některé noviny, ve kterých si obyvatelé Protektorátu mohli číst: Národní politika, České Slovo, Venkov a další.

Časopisy pro děti a mládež

I na tuto kategorii se vztahovala cenzura. Častěji než v novinách s politickým obsahem a každodenním zpravodajstvím se zde mohly objevovat skryté myšlenky, které se nacházely při četbě „mezi řádky“.

Některé časopisy vycházely již před vznikem Protektorátu. Sem se řadí například časopisy Mladý hlasatel, Roj, Junák, Kulíšek a Vlaštovička. Velmi dlouhou tradici měl časopis pro děti Zlatá brána, který vycházel už od roku 1918 a byl úředně zastaven v roce 1943. Podobně na tom byl měsíčník pro školáky Lípa (1920–1940) nebo taktéž vlastivědný měsíčník Mladá stráž (1919–1941). Ještě delší tradici měl obrázkový časopis pro mládež a studentstvo Mládí, který vycházel 2x měsíčně od roku 1914 do roku 1941. Klub českých turistů vydával pro mladé čtenáře čtvrtletník Mladý turista. Pro malé děti byly určeny časopisy Punťa a Srdíčko.

Titulní stránky časopisů pro mládež: Kulíške, Mladý hlasatel a Roj (Národní muzeum)

Druhou skupinu tvoří časopisy, které začaly vycházet až v průběhu okupace a měly zpravidla silný propagandistický nádech, jako to bylo například u tiskovin, které vydávalo   Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (časopisy Zteč, Správný kluk, Dívčí svět). 

Titulní strany časopisů Zteč a Správný kluk (Národní muzeum)

Dalším časopisem, který vycházel v době Protektorátu, byl List mladých, týdeník mládeže Národního souručenství (   Národní souručenství ,   Mládež Národního souručenství (MNS) ). Vycházel pouze v letech 1939 a 1940.