Mládí lidé na cestě do totálního nasazení (ČTK)
Situace odborných škol se ve srovnání s gymnázii výrazně lišila. Na odborných školách, především na průmyslových, počet studentů výrazně stoupal.
Důvody:
a) Nacistům záleželo na přípravě kvalifikovaných dělníků pro zbrojní průmysl.
b) Zájem mladých lidí o odborné školy rostl, protože díky studiu nebyli zařazeni pracovním úřadem na nekvalifikované, tedy podřadné a neatraktivní místo.
Pracovní úřady vytrhovaly studenty a učně z jejich školní docházky a posílaly je mimo Protektorát k německým firmám. Situace takových studentů nemusela být úplně jednoduchá, jak se můžeme dočíst v dopise studenta Vyšší průmyslové školy v Hradci Králové.
Školní rok 1944/1945
Většina odborných škol byla v tomto školním roce zcela uzavřena a jejich dílny byly využity pro válečnou výrobu. Do ní byl také převeden velký počet jejich žáků.
Některé odborné školy, jako textilní a koželužské, mohly dát své dílny k dispozici firmě pracující pro válečný průmysl, která pak jejich studenty zaměstnala
Na mnoha průmyslových školách, školách zemědělských i učitelských ústavech byla v zimě 1944/1945 zastavena výuka kvůli nedostatku topiva.
Ze vzpomínek pamětníků:
Paní Fauová (nar. 1927, na podzim 1938 se přestěhovala s rodinou z Mostecka do Příbrami) vzpomínky na pracovní nasazení v létě 1944 a v následujícím školním roce (1944/1945) popsala následovně:
"V létě po školním roce 1943/1944 jsme museli my, studenti, jít někam na brigádu, např. na statek. Já jsem šla na statek vzdálený asi 25 km od Příbrami, kde jsem byla i ubytována. Dělala jsem povřísla , sklízela mák a hrách. Kromě zemědělských prací jsem zde také učila hospodářovu vnučku německy. Po prázdninách jsem již nenastoupila na obchodní školu, ale musela jít někam povinně do práce. Pracovní úřad mě poslal do "Prachárny" ve Vlašimi, ale tatínek mně nakonec sehnal práci na úpravně v dole, kde pracovali i studenti učitelského ústavu, obchodní akademie a hornického učiliště. Později jsem ještě pracovala na dole Anenská a v třídírně v Březových Horách."