Systém odborného školství

Prohlédněte si tabla vašich vrstevníků z doby Protektorátu. Myslíte, že mohla politická situace nějak ovlivnit vzhled tabla? Jak?

Těsně po uzavření Mnichovské dohody (   Mnichovská dohoda ) na podzim 1938 dochází k rušení mnoha českých škol na Německem zabraném území. Některé z nich jsou přesunovány na území tzv. druhé republiky, což je např. případ Vyšší průmyslové školy v Mostě, která se přesunula do Roudnice n. L. (To se stalo později osudné některým jejím žákům  – více se dozvíte v části Perzekuce mládeže.)

Systém odborných a učňovských škol byl v době Protektorátu spletitý a procházel vývojem.

Pokud žák navštěvoval školu označenou pouze pojmem střední škola, pak byl žákem gymnázia (viz samostatná sekce Gymnázium), reálky či učitelského ústavu. Odborné a učňovské školy nebyly uznávány jako střední školy.

Reálky byly specifickým typem střední školy. Od gymnázií se lišily jak délkou studia, tak obsahem učiva. Výuka, která probíhala sedm let, kombinovala přípravu na praktické povolání v hospodářství a průmyslu s všeobecným humanitním vzděláním. Od školního roku 1941/1942 měly postupně splynout s gymnázii.

Tablo Ženského učitelského ústavu v Praze (Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze)

Učitelské ústavy se dělily na dvouleté, na kterých se připravovaly budoucí učitelky mateřských školek, a čtyřleté. Ústavy prošly během doby okupace proměnami. Ve školním roce 1940/1941 kvůli „nadbytku učitelského dorostu“ nebyly otevřeny první a druhé ročníky učitelských ústavů. Od školního roku 1941/1942 nastala změna v tom, že se tyto školy změnily ze čtyřletých na pětileté. Aby byli získáni zájemci o studium na těchto ústavech, měli mít na internátech stravu zdarma a navíc měli dostávat kapesné.

Zajímá vás, jaké předměty se na učitelských ústavech vyučovaly? Zde se na ně můžete podívat. 

Výběrové tábory pro uchazeče o studium na učitelských ústavech

 Tablo obchodní školy v Přerově (Muzeum Komenského v Přerově)

 Odborné školy, jejich rušení a otevírání nových poboček

V době okupace bylo otevřeno mnoho oborů, poboček odborných, průmyslových, mistrovských a jiných škol, čímž se počet žáků na těchto školách mírně zvyšoval. Důvody pro tuto situaci byly různé: na takovýchto nově otevřených školách např. mohli studovat žáci příchozí ze zrušených gymnázií.

Přesto však i v této oblasti školství docházelo k uzavírání a přemísťování škol z nejrůznějších důvodů: nadbytečnost, perzekuce studentů, zabírání školních budov okupanty apod.

Třída II.b Městské odborné školy pro ženská povolání v Praze XII, 1944 (Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze)

Učňovské školství též doznává v době Protektorátu změn. Všeobecné učňovské školy byly mnohdy rušeny a naopak bylo posilováno postavení specializovaných oborů, jejichž absolventi měli mít lepší využití v rámci válečného hospodářství. Poměrně časté bylo i direktivní převádění učňů v průběhu studia z jednoho oboru do druhého.

Přehled českých středních škol a odborného školství, jak byl zachycen v prosinci 1943 organizací ÚVZ – Odborovou skupinou učitelů.

Zajímá-li vás, co se mladí lidé učili na různých typech odborných a učňovských škol, prohlédněte si školní dokumenty, ze kterých můžete skladbu vyučovacích předmětů zjistit.