Dějepis


Nacisté přikládali výuce dějepisu velký význam, neboť jeho pokroucený výklad měl napomáhat propagaci jejich názorů a myšlenek.

Vyučována měla být zejména období, v kterých nebyl český národ v konfliktu s Němci, ale naopak docházelo k jejich souznění.

Počítalo se s tím, že budou vydány nové učebnice k výuce dějepisu. Podle příkazu říšského protektora měla nová učebnice vzniknout přepracováním stávající učebnice, jejímž autorem byl přední český historik Josef Pekař. K vydání učebnice však nedošlo. V roce 1942 vyšly jen Dějiny Čech a Moravy od pravěku až do poloviny 18. století. Autory učebnice byli Josef Pekař a Josef Klika a byla určena právě středním a hlavním (měšťanským) školám.

Velké množství dějepisných pomůcek, nástěnných obrazů apod. bylo vyřazeno z používání.

Zastavení výuky dějepisu

Od vzniku Protektorátu byly připravovány nové osnovy pro výuku dějepisu.

Podzim 1941 přinesl toto zjištění - že "neposkytují učitelé českých škol všech druhů, kteří vyučují předmětům utvářejícím názor - dějepisu, zeměpisu, české literatuře a náboženství, ve své většině postačující jistoty, že svým vyučováním vychovávají žáky otevřeně k říšské myšlence (   říšská myšlenka ) a že při výběru a podávání učebné látky pominou vše, co odporuje dnešním státoprávním poměrům".

Situace vyvrcholila v listopadu 1941. Výuka dějepisu byla prozatímně do konce I. pololetí školního roku 1941/1942, později až do konce tohoto školního roku, zrušena. Jeho omezená výuka pak byla na gymnáziích obnovena až na podzim 1942.

Učitelé se měli podrobit přeškolení.

Jaká témata vlastně žáci probírali?

Nahlédněte do třídní knihy 7. ročníku táborského reálného gymnázia. Vypište a přeložte do češtiny probíraná témata v hodinách dějepisu (Geschichte). Porovnejte obsah učiva v době Protektorátu a po osvobození. Pokud si nevíte rady s německými názvy, zde je malá nápověda. 

1 In: Oběžník pro střední školy a učitelské ústavy č. 327, Věc: Vyučování předmětům utvářejícím názor na českých školách všeho druhu, SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích, f. 752, SRG Roudnice n. L., k. 18.