Sběrové akce
Sběr textilního odpadu na pražské škole pro ženská povolání, listopad 1943 (ČTK)
Po celé válečné období probíhaly na školách nejrůznější sběrové akce.
Okupanti byli toho názoru, že školní kolektivy lze využít jako levnou pracovní sílu.
Mládež pod vedením učitelů sbírala ´kde co´ a „soutěžila“ o to, kdo více přispěje druhotnými surovinami k „záchraně“ hroutící se říše. Školy se měnily v rozsáhlé „sběrny surovin“.
Profesor musel svou autoritou žáky motivovat k vysokým pracovním výkonům. Podle kilogramů odevzdaných surovin se hodnotil přístup pedagogického sboru k práci. Učitelé měli za úkol dohlížet, aby žáci nepodváděli a byli vedeni k poctivosti. Bylo též předepsáno množství surovin, které mělo být odevzdáno měsíčně. Pokud jej žáci nedokázali shromáždit, čekaly je různé postihy.
Sběrové akce probíhaly i v době prázdnin. 1x v týdnu, v určenou hodinu, měl ve škole službu některý z profesorů, který sběr od žáků odebíral.
Žáci byli nabádáni sbírat nejen doma, ale poptávat se i u sousedů.
Co se sbíralo:
textilní odpadky všeho druhu (Staré látky - vlněné, bavlněné, lněné, z buničité vlny, hedvábné, z umělého hedvábí, kopřivové, jutové, konopné nebo kokosové, již nepoužitelné nebo roztrhané součásti oděvu, odstřižky; staré košile, rozedřené límce, kapesníky, spodní prádlo, šle a kravaty, staré punčochy, rohožky, klobouky, ponožky; odpadky příze na pletení, látání a háčkování, pokrývky, koberce, staré a roztrhané záclony, kousky kožešin a jiné. Dokonce nevadilo, když textilie byly napadené moly.)
tuby (bez uzávěru)
stará guma (např. galoše, gumové podpatky a podešve, gumové hadice a těsnění, nepotřebné gumové hračky, jako míče apod., části starých gumových předmětů)
papír
Dále se sbíraly také žaludy, bukvice, houby, pecky atd.
Kromě celoročních sběrových akcí byly vypisovány i nárazové sběrové akce, např. sbírky šatstva. V prosinci 1941 byla státním prezidentem E. Háchou vyhlášena sbírka zimních potřeb pro německé vojáky na frontě.
Co tehdy vysílal protektorátní rozhlas?
Sběrové akce byly podporovány i médii, např. protektorátním rozhlasem. Poslechněte si zvukovou nahrávku, ve které se vyjadřuje jeden uvědomělý učitel ke sběru oděvů pro německé vojáky bojující na východní frontě v zimě 1941/1942.
Archiv Českého rozhlasu.
Letáček – sběr šatstva, podzim 1942 (Národní archiv)
Vyhlašovány byly také sbírky knih, obrazů a snímků z Čech a Moravy, společenských her (šachy, dáma, domino atd.) pro české dělníky v říši. O této sbírce se zachoval zápis v knize Oběžníků pro sbor táborského gymnázia.
V polovině října 1943 byla vypsána desetidenní sbírka pomoci pro Německý Červený kříž.
Ze vzpomínek pamětníků:
Paní Fauová (nar. 1927, na podzim 1938 se rodina přestěhovala z Mostecka do Příbrami) vzpomíná na sběr ve škole:
"Se školou jsme chodili sbírat občas léčivé byliny místo vyučování, např. místo tělocviku či přírodopisu. Sbírali jsme mochnu plazivou a komonici lékařskou, kterou učitel, jenž na nás dohlížel, nazýval ´jetelem´. Také se mi občas podařilo najít nějaký ten šroub, povalovalo se místy dost železa, takže pak jsem jednou do školy z kopce válela jakousi větší kovovou součástku. Papír ani barevné kovy jsem do školy nikdy nedonesla, papíru jsme měli sami málo."