Momentky školního života
Zákaz přijímat dary od žáků národních a středních škol
Od počátku školního roku 1943/1944 byl na českých školách v Protektorátu Čechy a Morava změněn klasifikační řád. Oproti dosavadním pěti bylo pro hodnocení prospěchu zavedeno šest stupňů:
sehr gut – výborně
gut – chvalitebně
befriedigend – dobře
ausreichend – dostatečně
mangelhaft – nedostatečně (dávala se žákům, u nichž se předpokládala náprava)
ungenügend – nedostatečně (tato známka se dávala žákům, u kterých bylo možno předpokládat, že by náprava nastala až po dlouhé době, nebo nenastala vůbec)
Tím byl způsob známkování na českých školách sjednocen s klasifikačním řádem v Německu a protektorátních německých školách.
Podívejme se, jak byly návštěvy kinopředstavení upraveny vyhláškou z března 1943:
-
představení byla povinná
-
představení měla být konána nejvýše 4x do roka, zpravidla v době vyučování
-
jednotné vstupné – 1 K
-
promítány byly pouze filmy, které schválilo ministerstvo školství
-
každý nový film měl být předložen ministerstvu školství za účelem jeho schválení ke školnímu promítání
Podívejte se na příklady nabídky filmového představení Bio Koruna a Kina „Krone“ v Roudnici nad Labem z října 1941 a 1942.
Ze vzpomínek pamětníků:
Paní Fauová (nar. 1927, na podzim roku 1938 se přestěhovala se svou rodinou díky nastalé politické situaci z Mostecka do Příbrami) nejprve studovala tamější reálku a později dvouletou obchodní školu. Na filmová představení, která absolvovala se školou, vzpomíná následovně:
Se školou jsem chodila často na běžná filmová představení. Zhlédli jsme např. film o Čajkovském (Valčík z Oněgina, Es war eine rauschende Ballnacht, 1939), romantický film Immensee, u nás promítaný jako Dům u jezera (1943). Často nám promítali filmy o německých vědcích a vynálezcích. Kromě filmů jsme sledovali také nejrůznější reklamy, výzvy apod. odrážející současné dění a potřeby - např. si vzpomínám na reklamu na pomoc wehrmachtu atp.
Zákaz přijímat dary od žáků obecných a středních škol
Na podzim 1939 bylo výnosem připomenuto vyučujícím, že nesmějí přijímat dary od žáků – zejména tzv. příležitostné – např. na konci školního roku, a to jak ve škole, tak mimo ni.
Bylo dovoleno přijímat pouze řezané či trhané květiny, jejichž pořízení nebylo nákladné.
Skauti s cedulemi, březen 1939 (ČTK)
Se vznikem Protektorátu a začleněním českých zemí do německé říše došlo k určité změně v dopravních předpisech a byla zavedena jízda vpravo. Změna byla připravována již dříve, avšak nastalá politická situace ji urychlila.
Presidium zemské školní rady uložilo na konci března 1939 učitelům, aby věnovali velkou pozornost otázkám bezpečnosti žactva na veřejných komunikacích, a to soustavným výkladem platných dopravních předpisů. To měli činit vhodným způsobem – přiměřeným věku a chápavosti žáků.
Na jaře 1939 se řidiči a chodci setkávali na ulicích se skauty, kteří např. nosili cedule s nápisem „Choďte vpravo“ apod.
Do škol byl dodán propagační materiál k této věci.
Později, v roce 1944 vyšla též dvojjazyčná česko-německá příručka „Učíme se dopravní kázni“, která obsahovala pokyny v obou jazycích, ukázky dvojjazyčných dopravních značek, se kterými se mohli žáci setkat na ulicích atd.
Klub českých turistů vypisoval stipendia pro žáky na prázdninové cesty. Podpory byly udělovány na základě návrhů ředitelství škol.
Stipendia byla určena výhradně na prázdninové cesty, nikoliv pro rekreační pobyty. Žadatel musel popsat, jakou cestu má v úmyslu podniknout, za jakým účelem, zda bude cestovat sám, pěšky, na kole atd. Přednost v udělení stipendia měli ti, kteří zamýšleli putovat pěšky či na kole.
Po skončení cesty a vyčerpání stipendia museli žáci napsat o své cestě zápis a ten odevzdat.
Žáci měli ve škole možnost zúčastnit se i v době války různých soutěží. Jednou z nich byla soutěž spořitelen Čech a Moravy o ceny za nejlepší slohovou nebo početní práci nebo za nejlepší kresbu s námětem spořivosti a spořitelen.
Pro každou oblast byla zadána témata. Pokud máte zájem, nahlédněte, jaká témata byla vypsána v letech 1942 a 1943. Co soudíte o zadaných tématech? K čemu, kromě vlastní slohové práce či namalování obrázku, měla vést takováto soutěž?
Dokázali byste správně vypracovat zadané početní úlohy ze soutěže z roku 1943?
Žáci byli rozděleni do 4 kategorií podle věku, zúčastnit se mohli i ti nejmenší.
Vítězové dostali spořitelní knížky s určitým finančním obnosem. Další ceny byly upomínkové a čestné, jako pravítka, měřítka, záložky do knih, spořitelní hry atd.
Součástí života školy byly vycházky různého charakteru (pochodová cvičení, naučné vycházky podle zaměření vyučovacích předmětů).
Po vzniku Protektorátu, na konci školního roku 1938/1939 vyšlo nařízení ministerstva školství a národní osvěty, kterým byly školní výlety a vycházky v tomto školním roce silně omezeny.
Zaměření vycházek mohlo být např. chemicko-technologické (návštěva pivovaru, sklárny), literárně-historické (prohlídka zámku a zámecké knihovny), fyzikální (pozorování hvězdné oblohy), přírodopisné (pozorování přírodních jevů, čtení z map), výtvarné (perspektiva krajiny, údolí řek), historicko-zeměpisné (prohlídka pamětihodností v okolí) atd. Profesoři připravovali témata vycházek pro každou třídu zvlášť, bylo rozvrženo, v kterém čtvrtletí se budou vycházky konat a s jakým zaměřením.
Žáci během školního roku absolvovali také pochodová cvičení. Při něm byly všechny třídy rozděleny na chlapce a dívky - do tzv. čet. Několik čet pak tvořilo proud, přičemž čety se od sebe musely držet v určité vzdálenosti (cca 50 m). Každý proud měl svoji určenou trasu pochodu a zadané úkoly, které musely být v rámci cvičení splněny.
Kromě turistického úboru a přesnídávky bylo žákům doporučeno vzít si s sebou mapu okolí a z každé třídy měl mít jeden žák jízdní kolo. V rámci pochodu se cvičila orientace v terénu, odhad vzdálenosti, probíhaly také štafetové závody.
