Přídělový systém v době existence Protektorátu

Se vznikem Protektorátu začalo docházet k řadě změn v hospodářské a sociální oblasti života obyvatelstva. Všichni vnímali problémy se zásobováním, dospělí si velmi dobře pamatovali na nedostatek potravin v době 1. světové války, takže si mnozí vytvářeli i své domácí zásoby. Velké nákupy ještě více zatížily hospodářství. Už od července 1939 byl omezen odběr potravin a od října 1939 vyhlásila   protektorátní vláda zavedení odběrních lístků na potraviny.

Z vysílání protektorátního rozhlasu....

30. září 1939 vystoupil s informací o přídělovém systému v rozhlase ministr zemědělství   Ladislav Karel Feierabend . Projev si můžete poslechnout zde: 

 Archiv Českého rozhlasu.

Obyvatelé Protektorátu dostali přídělové lístky nejprve na základní potraviny, později např. též na šaty (viz níže).

Lístky se skládaly z kmenového listu a ústřižků. Stanovené spotřební dávky na týden se rozlišovaly. Vznikly různé kategorie obyvatelstva, např. obyčejný spotřebitel, těžce pracující a velmi těžce pracující. Nižší příděly byly určeny pro děti (i ty byly ještě odstupňovány podle věku). Informace a instrukce k tomuto systému se objevily v denním tisku, zmínky o zapojení učitelů do zavádění přídělových lístků můžeme najít ve školních kronikách. 

Vyhláška o zavedení potravních přídělových lístků vstoupila v platnost 1. října 1939. Regulace spotřeby se týkala (kliknutím na jednotlivé potraviny se dostanete na ukázky přídělových lístků) másla  a  jedlých tuků,  cukru, masa a masných výrobků, mléka,  kávy, čaje a kávových náhražek, mouky, chleba,  pečiva, brambor atd.

Jiné příděly ovšem dostávali   říšští Němci a jejich rodiny žijící na území Protektorátu.

15. prosince 1939 byly zavedeny šatenky na textil  a poukazy na obuv.

Ukázka jedné části přídělového lístku na oděv (Památník Terezín)

Též bylo pamatováno na to, aby např. zemědělci – samozásobitelé nedostávali přídělové lístky na ty potraviny, které sami produkovali.

Černý trh

Protože základních potravin byl nedostatek a příděly poměrně malé, obyvatelstvo bylo nuceno nakupovat zboží na černém trhu. Ceny potravin na černém trhu byly ale mnohem vyšší než oficiální ceny, takže vrstvy sociálně slabšího obyvatelstva mohly tento způsob doplňování zásob využít jen zřídka.

Jeden dobový vtip charakterizoval potravinové lístky jako prostředek pro případ, kdyby selhal černý trh.

Na existenci tzv. černého trhu vzpomíná ve své vzpomínce  též František L. z Hluboké nad Vltavou, kterému bylo v době příchodu okupantů 13 let.

Příklady cen zboží na černém trhu 

A ještě dva protektorátní vtipy:

„Víte, že je možno obdržet spodky bez bodů? Ale jděte, a kde? V kartách.“

„Jaký je rozdíl mezi Německem a Indií? V Indii kdysi hladověl jeden za všechny – Gándhí, v Německu nyní hladovějí všichni za jednoho.“