Studenti kladenské průmyslovky v Malé pevnosti

Kladno vstoupilo do povědomí okupantů v souvislosti s protiněmeckými projevy velmi záhy po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, a to případem zastřelení strážmistra německé pořádkové policie Wilhelma Kniesta Janem Smudkem v noci ze 7. na 8. června 1939.

Jan Smudek byl studentem kladenské průmyslovky.   Gestapo jej však jako pachatele tohoto činu nevypátralo. Přišlo na něj až v souvislosti s jeho další odbojovou činností na rodném Domažlicku, aniž by ho však dopadlo. Kvůli ní byli na jaře 1940 vyslýcháni členové učitelského sboru a žáci zmiňované kladenské školy. Učitelé byli napomenuti a vybídnuti k důslednější výchově žáků k lepšímu vztahu k říši. Škola dále zůstala v hledáčku německé policie, protože i nadále se zde různým způsobem projevovalo vlastenectví a nenávist vůči okupantům. Například v prosinci 1940 došlo na gestapo anonymní udání, že učitelský sbor dával najevo radost nad znovuzvolením F. D. Roosevelta americkým prezidentem.

Pomyslnou poslední kapkou byl pro gestapo výhružný dopis, který byl podepsán „průmyslováci“ a zaslán do jedné ze služeben tajné policie po příchodu Heydricha (   Reinhard Heydrich ) do Prahy na podzim 1941. S největší pravděpodobností se však jednalo o výmysl a provokaci ze strany samotného gestapa.

3. října 1941 odpoledne telefonicky sdělilo gestapo informaci o výhružném dopise řediteli školy Ing. Otakaru Novákovi. Řediteli bylo uloženo najít pachatele mezi žáky do 12 hodin příštího dne. Protože pachatel vypátrán nebyl (je možné, že ani neexistoval), bylo přikročeno k represáliím.

Další informace k případu kladenských studentů:

Zatčení studentů a profesorů

V Policejní věznici Terezín

Pracovní nasazení

Strava, hygiena a zdravotní péče

Propuštění

Kladenští studenti a Malá pevnost (interaktivní mapka)

Zpět na hlavní stranu k Perzekuci mládeže v Policejní věznici Terezín