Free cookie consent management tool by TermsFeed

Alžběta Schwarzová


 

studentka, narozena 9. prosince 1923 ve Vídni

3Ba

Alžběta Schwarzová (Památník Terezín)

Alžběta Schwarzová se narodila v prosinci 1923 ve Vídni českým rodičům. Otec pocházel z Úštěku u Litoměřic, matka z Litovle na Moravě. Přestože žili ve Vídni, srdcem byli Čechy – po pádu Rakouska-Uherska v roce 1918 se přihlásili k československému občanství.

Když ale Německo v březnu 1938 provedlo "anšlus" (připojení) Rakouska, odstěhovali se Schwarzovi do Československa. Jejich obava byla opodstatněná – otec Alžběty byl podle norimberských zákonů  (   norimberské zákony ) Židem, Alžběta židovskou míšenkou. Za rok však nebyli v bezpečí ani v Praze.

Z kvinty německého reálného gymnázia přestoupila Alžběta v září 1939 na Akademické gymnázium v Praze II Na příkopě. Bylo jí necelých 16 let a spolužáci jí říkali Líza. Protože se narodila v německém prostředí, měla potíže s češtinou – v pololetí 1939/1940 obdržela z češtiny dostatečnou. Měla ovšem nadání ke studiu cizích jazyků (navštěvovala mimo jiné anglický internát), což se projevilo i ve zlepšení známky z českého jazyka: na konci sexty dostala z češtiny výbornou.

Téměř celou válku prožila Alžběta sama s matkou. Její otec Dr. Viktor Schwarz trpěl těžkými depresemi a od léta 1940 byl hospitalizován v psychiatrické léčebně. Nakonec zemřel v březnu 1945 v židovské nemocnici.

Ve školním roce 1942/1943 navštěvuje Alžběta oktávu. Navzdory jejímu nadání je dva měsíce před maturitou z gymnázia vyloučena – jak jinak, než z rasových důvodů. Nalézá zaměstnání v továrně na chemické papíry, kde pracují převážně Židé a tzv. míšenci.

To už je zapojena do ilegálního odboje. Působí v komunistické odbojové skupině, která rozšiřuje ilegální tiskoviny. Ta je však vypátrána gestapem (   gestapo ) a v srpnu 1944 je Alžběta Schwarzová zatčena. Dva a půl měsíce stráví ve vězení v Praze na Pankráci (   Pankrácké vězení ), načež je převezena do Policejní věznice Terezín. Zde je vězněna i s maminkou. Obě tu prožijí Vánoce. Na jaře 1945 jejich naděje na šťastné přežití války roste, protože na tzv. ženském dvoře nejsou tak těžké podmínky, jako v dalších částech věznice zasažené tyfovou epidemií. Maminka Alžběty se z Terezína vrátí. Alžběta je však několik dní před osvobozením spolu s dalšími vězni při poslední terezínské popravě zastřelena.

Proč? Zda byl důvodem její „neárijský“ původ či mimořádná tělesná i duševní krása?