Užívání nástěnných obrazů ve výuce (září 1941)

Nástěnné obrazy byly velmi důležitou vyučovací pomůckou. Stejně tak významnou roli hrály ve výzdobě školních prostor.

Sbírky obrazů ovšem musely projít kontrolou. Měly být vyloučeny veškeré obrazy zachycující témata, období apod., která neodpovídala stávajícím politickým poměrům.

Jednalo se o:

a) obrazy jakkoli připomínající bývalou Československou republiku

J. Vlček: Československé vojsko v zákopech u Zborova (Muzeum východních Čech v Hradci Králové)

b) politické osobnosti bývalé republiky

E. Boháč : Příjezd 1. prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka do Prahy 21.12.1918 (Muzeum východních Čech v Hradci Králové)

c) obrazy věnující se obdobím, v nichž byl český národ v konfliktu s německým národem (např. v době husitských válek)

O. Cihelka: V husitském táboře (Muzeum východních Čech v Hradci Králové)

Prosebné poselství Pražanů před Žižkou (Muzeum východních Čech v Hradci Králové)

Pokud byly vybrány k výzdobě školy obrazy českých významných "nezávadných" osobností, měl se použít stejný počet obrazů osobností německých.

Jestliže měly výzdobu tvořit zeměpisné obrazy, měly být použity obrazy s tématikou Protektorátu a Velkoněmecké říše. Zeměpisné obrazy z ciziny byly až třetí v pořadí.

Nápisy na obrazech:

1) Obrazy, které představovaly německé osobnosti, místa a kraje Velkoněmecké říše, měly mít jen německá označení (např. München namísto Mnichov apod.) nebo Der Hamburger Hafen (Přístav v Hamburku) - viz obrázek.

Der Hamburger Hafen - Hamburský přístav (Muzeum východních Čech v Hradci Králové)

2) Zeměpisné obrazy z Protektorátu Čechy a Morava měly být označeny dvojjazyčně, vlevo německy a vpravo česky. Anebo německý nápis měl být uveden nad českým. Například Prag, Altstädter Ring – Praha, Staroměstské náměstí.