GYMNÁZIUM
Až do roku 1941 byste mohli v Protektorátu Čechy a Morava navštěvovat několik typů gymnázií. Gymnázia byla osmiletá a žáci na ně přicházeli z 5. ročníku (od školního roku 1941/42 pak ze 4. ročníku) obecné školy.
Prvním typem byla klasická gymnázia, školy navazující na starou tradici, kde se kladl důraz na výuku klasických jazyků – řečtiny a latiny. Nejvíce rozšířená byla v meziválečné době reálná gymnázia. Od klasických gymnázií se lišila zesílenou výukou matematicko-přírodovědných předmětů. Místo řečtiny se studenti učili modernímu cizímu jazyku. Všechny tyto typy gymnázií mohly být buď pouze pro chlapce, pouze pro dívky, anebo smíšené. Dále mohli žáci studovat též na reformně reálném gymnáziu.
Gymnázia byla označována jako střední školy.
S označením střední školy pro protektorátní dobu je třeba mít se na pozoru! Pod tímto pojmem se tehdy rozuměla pouze gymnázia, reálné školy (reálky) a učitelské ústavy.
Reálka byla specifickým typem střední školy. Od gymnázií se reálky lišily jak délkou studia, tak obsahem učiva. Výuka, která probíhala sedm let, kombinovala přípravu na praktické povolání v hospodářství a průmyslu s všeobecným humanitním vzděláním.
Učitelské ústavy se dělily na čtyřleté učitelské ústavy (pro budoucí učitele obecných a měšťanských škol) a dvouleté odborné ústavy učitelské (ty sloužily k přípravě učitelek mateřských škol).
Změna v systému gymnázií za Protektorátu
K zásadní reorganizaci v systému gymnázií došlo od školního roku 1941/1942. Zůstala zachována pouze chlapecká, dívčí a smíšená reálná gymnázia (s těmi splynuly reálky) a klasické gymnázium pouze pro chlapce.
Tam, kde nebylo dívčí reálné gymnázium, mohly být dívky přijaty na chlapecké reálné gymnázium, pouze ale v poměru 1 dívka : 3 chlapcům.
Rušení středních škol v Protektorátu
Plánované omezování počtu středních škol
Nacisté v českých středních školách spatřovali nebezpečí. Vždyť na těchto školách působili učitelé, kteří v době První republiky vychovávali žáky jako budoucí československé občany. Obávali se také vzdělání. Všeobecně vzdělaný člověk je hůře manipulovatelný totalitním režimem. Přikročili tedy k omezování počtu středních škol.
Postižené byly střední školy – stejně tak jako ostatní typy škol – již od podzimu 1938, kdy po okupaci pohraničních území v důsledku uzavření Mnichovské dohody ( 
Mnichovská dohoda ) bylo několik gymnázií přesunuto z pohraničí na zbývající československé území. Takto byla přemístěna reálná gymnázia z Litoměřic do Terezína, z Prachatic do Vodňan, z Trutnova do Úpice, z Hustopečí do Židlochovic, z Nového Jičína do Frenštátu pod Radhoštěm a z Českého Těšína do Frýdku.
Stěhování litoměřického gymnázia do Terezína (Památník Terezín)
V létě 1940 rozhodl státní tajemník při Úřadu říšského protektora,
Karl Hermann Frank o okamžitém zrušení 5 gymnázií přesunutých z pohraničí do vnitrozemí (Frenštát pod Radhoštěm, Terezín, Úpice, Vodňany, Židlochovice).
Říšský protektor vydával postupně nařízení o rušení dalších škol. Např. ve školním roce 1941/1942 existovalo o 17 středních škol méně než v předchozím školním roce. Navíc do vyšších ročníků nemohli již postupovat všichni nepropadnuvší žáci, jak bylo běžné, ale prováděl se jejich výběr. Žáci, kterým nebylo dovoleno postoupit, se museli zapojit do pracovního procesu.
Zavírání škol v důsledku protiněmeckých projevů a postojů jejich žáků
Pokud na nějaké škole došlo k protiněmeckým projevům, pak byla velmi často tato škola okamžitě zrušena. Mezi nejznámější případy patřilo například uzavření pelhřimovského reálného gymnázia, odkud byly dle tvrzení gestapa zaslány na táborský oberlandrát dva anonymy. O dalších případech se můžete dočíst v části střety s okupační mocí.
V některých těchto případech sehrála svoji roli i Policejní věznice Terezín v Malé pevnosti.