Strava, hygiena a zdravotní péče

Vězni měli ráno budíček v 5.00 hodin, v 5.30 nástup, apel (nástup) a pak odchod na pracoviště.

Na podzim 1941, kdy byla skupina studentů z Kladna vězněna na Malé pevnosti, dostávali vězni k snídani naběračku náhražkové černé kávy (asi ¼ l) a k tomu asi 20 dkg veky (asi 2–2,5 cm široký plátek). Pokud pracovali ve vnitrních komandech, v poledne dostávali naběračku „eintopfu“, při práci na venkovních komandech dostávali oběd až při návratu z práce (asi ½ l „šlichty“ s nakrouhanou řepou, zelím a kouskem brambory) a po apelu další porci jako večeři. Někdy dostali 3, výjimečně 4 malé brambory, neoloupané, dost často shnilé. Z hladu jedli i syrovou cukrovou řepu, což způsobovalo střevní problémy. Maso bylo jen v neděli. V první době věznění si ještě mohli přikoupit v neděli krajíc chleba a asi 10 dkg salámu.

Ze vzpomínek

Na pevnosti se dala koupit i limonáda. Pro ni chodil vězeň pro celou celu na komandanturu a tam ji prodával některý z dozorců.

V době věznění kladenských studentů se vězni chodili jednou týdně koupat, každý druhý den se museli holit. Žiletky byly k dispozici na umývárně, podle vzpomínek studentů byly ale velmi tupé. Jednou za 14 dnů se museli nechat ostříhat do hola.

Jeden ze zatčených studentů, Jan Paur vzpomíná na to, jak podstoupil ve věznici "chirurgický" zákrok: "V době uvěznění se Janu Paurovi velmi zhoršil jeho zdravotní stav. Na Krankenstube poznal MUDr. Kavalíra z Prahy, který ho operoval velmi primitivními nástroji, které měl k dispozici. Paurovi natekla levá ruka do dvojnásobné velikosti. Hrozila sepse, a proto bylo nutné provést chirurgický zákrok, a to bez jakéhokoli místního umrtvení nebo podání analgetik. Po propuštění měl z původní váhy 74 kg pouhých 46 kg.

pokračování: Propuštění