Jaroslav Dvořák
student, narozen 15. srpna 1925 v Bitěticích
Památník Terezín
Jaroslav se narodil na Českomoravské vrchovině, asi 8 kilometrů od Pelhřimova. V září 1936 začal studovat na pelhřimovském gymnáziu.
Po nacistické okupaci byl jeho otec, který působil jako vrchní recipient finanční stráže, přeložen do Prahy. Jaroslav tedy změnil školu a od čtvrté třídy začíná navštěvovat gymnázium v Praze-Michli. V tomto směru se jednalo o šťastnou náhodu, neboť výše zmiňované gymnázium v Pelhřimově bylo na podzim 1941 zrušeno. Moc dobrým žákem ovšem nebyl, v pololetí propadl z německého jazyka, na konci roku z něj dostal 4. Nicméně nadaný byl například na rýsování, z kterého měl známku výbornou.
Jeho spolužákem a brzy i kamarádem se stal od února 1940 Karel Bärtl, který na gymnázium přišel z Přerova. Oba se pak přátelili také s Daňkem, Bärtlovým sousedem.
Stejně jako Karla Bärtla, i Jaroslava Dvořáka získává pro spolupráci v ilegální KSČ jejich přítel Chrudoš Troníček. Ten o Dvořákovi později ve vzpomínce vypráví, že byl z celé trojky nejserióznější. Byl chytrý, statečný a rozvážný.
Kluci nejprve rozbíjeli prakem izolátory na sloupech dálkového elektrického vedení. To byla jejich první sabotáž. Když jezdili vlakem do okolí Říčan na výlety, tak s nimi často cestovalo mnoho německých vojáků. Při nočních cestách, kdy byla v zatemněných vagónech tma, odcizili několik zbraní (pistolí), které si němečtí vojáci spolu s kufry odkládali na poličky. Chlapci vyhazovali odcizené věci z oken vlaku. Jeden z party vždy vystoupil o stanici dřív, aby je sbíral.
Ve školním roce 1942/1943 se Jaroslav, stejně jako kamarád Karel Bärtl, dostává do rozporu se školním řádem. Na mimořádné poradě profesorského sboru je na konci října potrestán „pro hrubé odepření poslušnosti, pro neomluvené zanedbání uložené povinnosti a nestudentské chování mimo školu“. Dostává trojku z mravů.
8. května 1944 skládá Dvořák maturitu. Jen 18 studentů ze třídy je k maturitě připuštěno. Zbývajících 24 (z toho 23 děvčat) toto štěstí nemělo. Ne však z neznalosti. V době od ledna do března 1944 byli posláni v rámci totálního nasazení ( 
totální nasazení ) na různé práce do továren, na ředitelství drah, jako průvodčí do tramvaje apod. Museli odejít z oktávy o čtvrt roku dřív, dospělými byli uznáni i bez složené zkoušky z dospělosti, jak byla tehdy maturita nazývána.
Totálně nasazen je po maturitě i Jaroslav. Nastupuje k protiletecké ochraně (
Luftschutz ) v Nuslích. Je to polovojenská služba, ale přináší mu výhodu v tom, že má občas delší volno. V té době se aktivně zapojuje do ilegálního hnutí. Získává například trhaviny z menších nevybuchlých leteckých pum, ke kterým má u „luftschutzu“ přístup.
Spolu s Bärtlem se Dvořák stává členem skupiny podílející se na výrobě i distribuci zápalných a třaskavých náloží. „Jarda“ (tak bývá uváděno jeho krycí jméno) postupně přejímá organizační vedení, Karel Bärtl činnost sabotážní.
Na počátku roku 1945 se vytváří pražské krajské ilegální vedení KSČ. Jako zástupce odbojové organizace
Předvoj se do něj dostává i Jaroslav Dvořák. V té době je mu devatenáct a půl roku a je jeho nejmladším členem.
7. března 1945 je vedení nešťastnou shodou okolností zatčeno gestapem (
gestapo ), a to při poradě. Ve 3 hodiny ráno 8. března je Dvořák převezen s ostatními ze sídla gestapa v Petschkově paláci (
Petschkův palác ) do nacistické věznice na Pankráci (
Pankrácké vězení ). Jak vyjde při výslechu najevo, gestapo nemá o předchozí ilegální činnosti Jaroslava Dvořáka ponětí, takže Jaroslav může předstírat, že v odboji dosud nic nedělal. Vypověděl, že byl na schůzce poprvé, měl jen za úkol vyhotovit ilegální letáky… Přesto byl do 25. března držen v samovazbě.
Poslední dějství jeho života se odehrává v Policejní věznici Terezín. Je 2. květen 1945. Na IV. dvoře policejní věznice je vyvoláno i jeho jméno. Jaroslav leží zesláblý horečkou na nemocniční cele. Nemůže vyjít sám, proto ho z cely vynášejí. Jeho život za chvíli ukončí výstřel, stejně tak jako životy mnoha dalších statečných mužů a žen při poslední popravě v Terezíně.
Vězeňská karta Jaroslava Dvořáka z Policejní věznice Terezín
Památník Terezín.