protektorát

Protektorátní školství

Okupanté chtěli, aby protektorátní školství vychovávalo českou mládež k loajálnímu postoji vůči Velkoněmecké říši a nacionálně socialistické ideologii, aby souhlasila s nastoleným režimem.

Také se snažily celkově snížit vzdělanost česky mluvících obyvatel Protektorátu prostřednictvím zásahů do skladby učiva a omezováním počtu určitých typů českých škol.

V neposlední řadě bylo také školství využíváno jako nástroj germanizace české mládeže, ať jazykové či ideové.

Středoškolští učitelé určitých ideologicky důležitých aprobací se museli účastnit přeškolovacích kurzů.

Učitelé byli podrobeni politickému, jazykovému (dobrá znalost němčiny byla povinná) a přirozeně i rasovému prověření – ti, kteří jím neprošli úspěšně, museli svou profesi opustit a případně byli ještě dále pronásledováni.

Byla změněna skladba učebních předmětů a jejich obsah, bylo posíleno vyučování německého jazyka, docházelo k rušení a zavírání určitých typů škol buď na základě programových změn, nebo z důvodů represivních.

Okupační úřady těmito opatřeními na jedné straně snížily úroveň vzdělanosti mládeže a na straně druhé pak získaly pracovní sílu, kterou mohly přikázat do válečné výroby.

Vedle rušení a zavírání středních škol dochází i k zabírání školních budov, které jsou potom využívány pro válečné účely. V některých případech docházelo i k dočasnému zastavení vyučování a žáci se jednou za určitý čas scházeli, aby jim byly zadávány úkoly k samostudiu. Průběh vyučování byl také narušován   nálety spojeneckých letadel , a to zejména v posledním válečném roce.

Pracovní potenciál žáků všech typů škol byl využíván při sběru rostlinných plodin i hmyzu (např. chroustů, ze kterých byla vyráběna krmná směs pro dobytek), použitých surovin, předmětů a materiálu, který pak byl recyklován ve válečné výrobě, zasílán vojákům na frontu nebo totálně nasazeným dělníkům.

Německé školy různých typů byly oproti českým školám všeobecně zvýhodňovány. Byl navýšen počet německých škol: počet obecných a měšťanských škol v průběhu existence Protektorátu narostl více než dvakrát a zvýšil se i počet německých středních škol.

Norimberskými zákony definovanému židovskému obyvatelstvu byl ztěžován přístup ke vzdělání (nejdříve bylo nařízeno, že z českých škol mají být propuštěni učitelé židovského původu, později, že židovská mládež nesmí navštěvovat jakýkoliv typ školy s německým jazykem vyučovacím na území Protektorátu a nakonec ani školy české a že se může vzdělávat jen ve školách židovských, které ovšem byly postupně rušeny). V létě 1942 byl pak nakonec vydán úplný zákaz vyučování žáků židovského původu a bylo nařízeno uzavření všech doposud existujících židovských škol.