metodický model 11

28. říjen 1941


Ilona Němcová


Použití v předmětech:

Dějepis,

základy společenských věd,

občanská výchova

Metodický model ke stažení jako MS Word Dokument

Časový rozsah: 45 minut

Počet žáků: maximálně 30 osob

Věk žáků: 15 až 18 let


Cíle: žáci budou schopni interpretovat písemný pramen, budou schopni pracovat individuálně i ve skupině, budou vedeni k účasti na korektní a věcné diskusi, budou schopni popsat zásady některých projevů nacistického totalitního režimu, uvědomí si význam sounáležitosti obyvatel státu v jeho těžkých dobách a jejich vztahu k dějinám.

Předpokládané důležité znalosti a dovednosti žáků: základní znalosti o okupaci českých zemí v době 2. světové války.

Didaktická technika: tabule.

Vyučovací prostředky: text opatření vydaných k průběhu dní 26., 27., 28. října 1941 (počet závisí na počtu skupin).

Příprava učitele: tisk textu opatření vydaných k průběhu dní 26., 27., 28. října 1941 (v množství, které závisí na počtu skupin, do kterých učitel žáky rozdělí).

Seznam použitých metod: řízená diskuze, frontální vyučování, brainstorming, skupinová práce, práce s textem.

Mezioborové přesahy a vazby: dějepis, občanská výchova, základy společenských věd.

Přílohy: text opatření vydaných k průběhu dní 26., 27., 28. října 1941

 


Postup práce hodině:

1/ Zahájení hodiny, formality, téma a cíl hodiny – cca 2 minuty
2/ 28. říjen – cca 10 minut

  • Učitel zadá žákům úkol: Co se vám vybaví, když se řekne 28. říjen? Žáci odpovídají a učitel zapisuje na tabuli jejich odpovědi.

  • Učitel položí postupně otázky: Jak se dnes 28. říjen připomíná? Připomínal se i v minulosti stejným způsobem jako dnes? Jak mohla probíhat jeho připomínka za Protektorátu?

  • Učitel se zeptá žáků, jaké znají další státní svátky dnešní České republiky. Jejich odpovědi zapisuje na tabuli, kde by se měl postupně objevit následující seznam. Den obnovy samostatného českého státu (1. leden), Den vítězství (8. květen), Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5. července), Den upálení mistra Jana Husa (6. července), Den české státnosti (28. září), Den vzniku samostatného československého státu (28. října), Den boje za svobodu a demokracii (17. listopad). Následně se může zeptat, zda se měnil v průběhu dějin počet a obsah státních svátků v českých zemích, na čem změny závisely a jaké dnešní státní svátky již mohly existovat za první československé republiky a proč.

3/ 28. říjen 1941 – cca 10 minut

  • Učitel rozdělí žáky do tříčlenných skupin. Každá skupina obdrží text opatření vydaných k průběhu dní 26., 27. a 28. října 1941.

  • Učitel zadá skupinám úkol: Přečtěte si pramen a zkuste zodpovědět následující otázky: Kdo je autorem, respektive kdo je pod ním podepsán? Čeho se týká? Jaká opatření jsou v něm zmíněna a proč? Dokážete pramen zasadit do historických souvislostí?

  • Po několika minutách žáci odpovídají na výše uvedené otázky.

  • Učitel po zodpovězení otázek žáky obeznámí blíže se situací v Protektorátě v roce 1941 kvůli zasazení do celkového kontextu doby. Může zmínit následující důležité události:

5. 7. 1941 je nařízením ministra vnitra rozšířena platnost rasového zákona na ochranu německé krve a cti na území Protektorátu, a to zpětně k 16. 3. 1939.

Srpen – listopad 1941:   gestapo provádí rozsáhlé zatýkací akce v řadách odbojové organizace   ÚVOD .

1.9. 1941 říšský protektor podstatně omezuje počet českých středních škol.

15. 9. 1941 v Protektorátu vstupuje v platnost nařízení z 1. 9. 1941 o povinném označení všech občanů židovského původu od šesti let věku žlutými šesticípými hvězdami s černým nápisem Jude.

27. 9. 1941 do Prahy přilétá R. Heydrich, který je jmenován zastupujícím říšským protektorem. Je zatčen předseda protektorátní vlády gen. A. Eliáš.

28. 9. 1941 je vyhlášen   civilní výjimečný stav a   stanné právo . V následujících čtyřech měsících jsou v jeho rámci popravovány stovky českých vlastenců.

11. 10. 1941 je rozpuštěn   Sokol a jeho majetek je zabaven okupanty.

16. 10. 1941 z Prahy vyjíždí první transport židovského obyvatelstva Protektorátu do ghetta v Lodži.

  • Učitel položí otázku: Proč vyvolával 28. říjen takový zájem protektorátních úřadů i na školách?

4/ Modelová situace – cca 15 minut

  • Učitel zadá žákům úkol: Představte si, že jste studenti (žáci) školy v roce 1941 a blíží se 28. říjen. Někdo ve třídě nadhodí, že byste si měli připomenout blížící se státní svátek (černé oblečení, květina, trikolora, letáky po škole apod.). Zamyslete se individuálně nad touto možností, ovšem vezměte v ohledu historické souvislosti, možné dopady Vašeho jednání, které vyplývají z výše rozebíraného pramene, a Váš osobní postoj a zapište si na papír alespoň tři možnosti pro volbu PRO (slavit) a tři možnosti pro volbu PROTI (neslavit). Jakmile budete hotovi, srovnejte si se svým spolužákem v lavici vaše argumenty PRO a PROTI. Dejte je dohromady a zkonfrontujte je s názory jiné dvojice. S tou se pak spojte do čtveřice a srovnejte je s jinou čtveřicí. Postupujte tímto způsobem dále ve srovnávání tak, že nakonec ve třídě budou jen 2 velké skupiny. Po skončení této aktivity budete mít každý z vás dostatek argumentů pro možnost PRO i PROTI.

V této části hodiny hrozí nebezpečí, že žáci mohou začít inklinovat k záporné možnosti (proč jít do rizika, když je přece mnohem snazší připustit „malý“ morální ústupek kvůli osobnímu klidu a bezpečí, které je však v totalitním režimu pouze zdánlivé).

  • Učitel vysvětlí, že v dnešní demokratické společnosti, kdy je svoboda projevu člověku vlastní, si nemusíme uvědomovat potřebu za ni bojovat, jak ji cítili někteří lidé žijící v režimu totalitním. A to i drobnými krůčky, které zónu totalitního režimu dokáží narušit. Učitel může upozornit žáky na další příklady v dějinách českých zemí, kdy stálo za to jedincům či určitým skupinám i za cenu rizika svými postoji usilovat o přirozená lidská práva, pravdu a morálku (příklady: odbojáři, chartisté, disidenti, různé subkultury jako „máničky“, „hippies“, trampové apod.). Vysvětlí žákům, že v totalitní společnosti existuje vždy skupina, která proti němu bojuje, skupina, která spolupracuje s režimem a pak velká skupina, kterou můžeme nazvat šedou zónou, jež pouze přihlíží a snaží se nějak (bohužel i za cenu „lámání“ charakterů) přežít. Čím větší a poslušnější však tato skupina je, tím větší má totalitní systém šanci na dlouhou existenci.

5/ Závěr – cca 8 minut

  • Učitel rozdělí tabuli na dvě části. První bude nadepsána PRO a druhá PROTI. Každý ze žáků na tabuli napíše nejsilnější ze svých shromážděných argumentů PRO i PROTI. Závěr hodiny nebude samozřejmě jednoznačný, není to ani cílem. Důležité je formování názorů při hledání argumentů, uvědomění si odpovědnosti za své vlastní názory a činy.

  • Vyspělejším žákům je možné zadat jako domácí aktivitu argumentační esej na výše zadanou modelovou situaci: „Připomeneme si 28. říjen 1941 ve škole?“

 

 

Vytisknout