metodický model 5

Ze školy do vězení


Iva Dvořáková

Použití v předmětech:

Dějepis,

Metodický model ke stažení jako MS Word Dokument

Časový rozsah: 2 x 45 minut

Počet žáků: maximálně 30 osob

Věk žáků: 15 až 18 let


Cíle: žáci budou schopni interpretovat písemný pramen, budou schopni pracovat individuálně i v páru, budou vedeni k účasti na korektní a věcné diskusi, budou schopni popsat podmínky v nacistických vězeňských zařízeních; budou seznámeni s některými aspekty každodenního života středoškolské mládeže v totalitním protektorátním režimu.

Předpokládané důležité znalosti a dovednosti žáků: základní znalosti o okupaci českých zemí v době 2. světové války.

Didaktická technika: tabule.

Vyučovací prostředky: vzpomínky Jara Křivohlavého a Jarmily Kabelové na dobu věznění.

Příprava učitele: připravení 10 čistých papírů o velikosti A5 a 4 velkých balících papírů; seznámení se s úryvky ze vzpomínek Jara Křivohlavého a Jarmily Kabelové a jejich vytištění (každý úryvek 1krát); vytištění textu o protektorátním školství a desatera výuky na protektorátní škole v množství podle počtu žáků a seznámení se s nimi.

Seznam použitých metod: řízená diskuze, frontální vyučování, brainstorming, skupinová práce, práce s textem, rolová hra.

Mezioborové přesahy a vazby: dějepis (Protektorát Čechy a Morava).

Přílohy:

úryvky č. 1č. 2č. 3č. 4č. 5č. 6  ze vzpomínky Jara Křivohlavého;

úryvky č. 1č. 2č. 3č. 4č. 5  ze vzpomínky Jarmily Kabelové;

text o protektorátním školství;

text desatera výuky na protektorátní škole.

 


Postup práce v prvních 45 minutách:

1/ Zahájení hodiny, formality, téma a cíl hodiny – cca 2 minuty

2/ Úvodní práce s textem – cca 15 minut

  • učitel vysvětlí žáků, že budou pracovat se vzpomínkami dvou mladých lidí - studentů, kteří žili v době Protektorátu Čechy a Morava. Aby jim představil charakter textů, které jim rozdá, přečte jim text úryvku č. 1 vzpomínky Jara Křivohlavého.

  • po přečtení úryvku č. 1 položí žákům otázky: Co jsme se dozvěděli o vypravěči tohoto příběhu? Kdo to je? Kam se dostal? Co dělal předtím? Kdo ho vyšetřoval? Víme, proč se dostal do vězení? Žáci říkají své odpovědi a hypotézy. Pokud není odpověď z textu vydedukovatelná, učitel správnou odpověď žákům nesděluje.

3/ Skupinová práce s textem – cca 10 minut

  • učitel rozdělí třídu na 5 dívčích a 5 chlapeckých skupin podle aktuálního počtu žáků. Každá skupina dostane čistý papír velikosti A5 a jeden text vytištěných vzpomínek. Chlapecké skupiny dostanou vždy jeden úryvek ze vzpomínky Jara Křivohlavého a dívčí pak vždy jeden úryvek ze vzpomínky Jarmily Kabelové. Následně učitel zadá úkol: Přečtěte si ve skupinách text vzpomínky a na čistý papír si vypište důležité informace.

  • Po 5 minutách se všichni chlapci spojí do jedné velké chlapecké skupiny a všechny dívky do jedné velké dívčí skupiny. Každá dostane balicí papír. Dívky jej nadepíší titulkem Jarmila ve vězení, chlapci pak Jaro ve vězení. Na balící papíry nalepí všechny papíry s poznámkami, které si dělali při četbě úryvků a následně se četbou seznámí se všemi nalepenými poznámkami.

4/ Tvorba chronologické přímky – cca 10 minut

  • Učitel žákům zadá oběma skupinám úkol: Sestavte časovou přímku dnů, které popisují Jaro Křivohlavý (chlapecká skupina) a Jarmila Kabelová (dívčí skupina) na Malé pevnosti, a to ze svých zápisků a úryvků, které jste studovaly. Na časové přímce vyznačte u každého zachyceného dne celkem 4-5 konkrétních skutečností (zážitků), které jsou v úryvcích popsány. Časovou přímku napište na balicí papír.

Příklad: Na časové přímce týkající se Jarmily Kabelové budou např. tyto údaje – 6.00 vstávání, 11.00 – Líba omdlela při okopávání zeleniny, 13.00 – 2 muži nesou v kýblu polévku, 16.00 – okopávání zelí, 19.00 - Jarmila schovává moták. Je možné, že žáci na přímku napíší i informace, které z textu nevyplývají. V tom případě učitel rozhodne podle jejich pravděpodobné možné pravdivosti, zda budou na přímku zařazeny, či nikoliv.

  • Po vypracování časových přímek učitel balicí papíry zavěsí na tabuli, nebo na nástěnku.

5/ V protektorátní škole – cca 10 minut

  • Učitel rozdá žákům text o protektorátním školství a text desatera výuky na protektorátní škole. Žáci dostanou na jejich prostudování 5 minut.

  • Učitel pokládá žákům otázky, které se váží k přečtenému textu:

    Co okupanté požadovali od protektorátního školství?
    Jaké byly činěny změny v protektorátním školství?
    Jak bylo působeno na učitele?
    Jak se promítal průběh války do života škol?
    Jaký byl přístup k vzdělávání žáků židovského původu?

 


Postup práce v druhých 45 minutách:

1/ Jeden den Jarmily a Jara – příprava – cca 25 minut

  • Učitel rozdělí třídu do nových smíšených pracovních skupin, jejich počet se rovná počtu skutečností zanesených na časových přímkách (tj. jeden údaj – jedna skupina).

  • Učitel přidělí každé skupině jednu skutečnost uvedenou na časových přímkách. Úkolem každé skupiny je připravit si k sehrání 2 krátké scény ze života Jarmily a Jara na základě skutečností, které se dozvěděli v prvních 45 minutách. Jedna se bude odehrávat ve vězení a druhá v protektorátní škole před jejich zatčením. Jedná se o rolovou hru, ve které na sebe žáci přijímají role konkrétních osob v konkrétním čase. Ve scéně mohou využít různé rekvizity (ty budou většinou zástupnými – např. školní batoh ze současnosti se stane aktovkou z doby Protektorátu). Během sehrání scének mohou žáci mluvit. Každá scéna začne z postavení ve strnulém živém obraze (zastavený pohyb) a po sehrání zase přejde do strnulého živého obrazu. Scéna by měla trvat maximálně 1 minutu.

Příklad: Jedna dívčí skupina zobrazuje první scénu z Jarmilina života, která se odehrává v 6.00 hodin ve vězení: budíček, dívky všechny najednou vstávají, apod. Ovšem druhá scéna z Jarmilina školního života je pojata tak, jedna dívka ještě spí, druhá již snídá a třetí si balí školní brašnu, apod.

Při přípravě scén učitel obchází skupiny a má možnost jim při přípravě pomoci a případně je korigovat. Někdy žáci obtížně konkretizují a je třeba je navést správným směrem v uvažování. Důležitá je věrohodnost předváděného a faktická, nebo alespoň pravděpodobná správnost.

Může se stát, že některý žák bude mít se vstupem do role problém. Musí mít právo vystoupit ze hry. Učitel ho pak zaměstná jako svého pomocníka (např. bude tlesknutím vyzývat k výměně scény), učiní jej vypravěčem v hrané scéně, pomůže mu najít „roli“ neživého předmětu ve hře (školní lavice, kámen v lomu) tak, aby se žák cítil bezpečně. Čím méně zkušenější je skupina žáků, tím větší nároky klade tento způsob práce na učitele (hlavně v organizačních záležitostech).

2/ Předvádění scén ze života Jarmily a Jara – cca 15 minut

  • Učitel předvádění uvede: „Chceme získat reálnější představu o tom, jak žila Jarmila a Jaro v roce 1942. Můžeme krátce nahlédnout do dvou dnů života Jara a Jarmily v době protektorátu. Prosím, aby se připravily skupiny představující Jarmilu do výchozích živých obrazů.“

  • Všechny skupiny, které předvádějí scénky z Jarmilina života, se připraví v živých obrazech. Učitel určí pořadí jejich sehrání a tlesknutím jim dává postupně povel k sehrání. Pokud je předváděná scénka příliš dlouhá, anebo nepravděpodobná, má právo ji kdykoliv ukončit. Po dobu předvádění všichni bedlivě sledují a mluví jen učitel a ti, kteří sehrávají scénku. Učitel scénky spojuje vyprávěním.

  • Po poslední scénce učitel dívkám poděkuje a vyzve chlapecké skupiny, aby se připravily. Všechny skupiny, které předvádějí scénky z Jarova života, se připraví v živých obrazech. Učitel určí pořadí jejich sehrání a tlesknutím jim dává postupně povel k sehrání. Pokud je předváděná scénka příliš dlouhá, anebo nepravděpodobná, má právo ji kdykoliv ukončit. Po dobu předvádění všichni bedlivě sledují a mluví jen učitel a ti, kteří sehrávají scénku. Učitel scénky spojuje vyprávěním.

3/ Závěrečná diskuse nad viděným – cca 5 minut

  • Učitel pokládá otázky: Co jste viděli? Jaké nové informace jste se dozvěděli? Jaký byl při sledování scének váš nejsilnější zážitek? Objevilo se ve scénách něco, co vám připadá, že se nemohlo nikdy stát? Jak se vám vstupovalo do rolí protektorátních studentů? Co na tom bylo těžké? Co vás na práci bavilo? Lišilo se nějak věznění dívek a chlapců? Kde se studenti cítili lépe – ve škole, anebo ve vězení?

Průběh závěrečné reflexe hodně záleží na učiteli a celkové atmosféře ve třídě. Pokud jsou žáci schopní diskutovat, nebude pravděpodobně muset učitel vyvolávat. U nezkušených tříd je dobré promyslet si strukturu a vést k vyjádření názorů žáky postupně - nejprve se ptát na faktické věci k osudům Jarmily a Jara, na estetický dojem z předvedení a nakonec na obtížnost vstupování do rolí.


Vytisknout