Volný čas

Protektorátní školák a jeho volný čas

Kdybys žil před polovinou 20. století, nejspíše bys byl svými rodiči více zaměstnáván než dnes. Vedle svých školních a domácích povinností by ses ovšem mohl věnovat celé řadě dalších aktivit.

Sport

Jestliže bys chtěl sportovat, mohl bys chodit „do Sokola“ ( Sokol ). Ovšem pouze do dubna 1941. Pak byla činnost této organizace zakázána. Řada sokolů se zapojila do odboje a byla poslána do koncentračních táborů.

Dokument1

Sokolská mládež (žactvo) na pražském X. všesokolském sletu v roce 1938 (ČTK)

Sokolská tělovýchovná jednota kladla důraz zejména na gymnastická cvičení. V době první československé republiky z jeho řad vzešla celá řada vynikajících reprezentantů i olympijských vítězů.

Dokument2

Alois Hudec, držitel zlaté medaile z olympijských her v Berlíně (1936)
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Alois_Hudec.jpg )

Sokol byl již od založení v 19. století českou vlasteneckou organizací. V době první republiky byl nositelem a propagátorem čechoslovakistických, republikánských a demokratických myšlenek, na kterých stál tehdejší československý stát.

Z jakého důvodu byla činnost Sokola v roce 1941 zastavena?

Další možností sportovat podobným způsobem, jako v Sokole, bylo členství v tělovýchovné jednotě Orel , anebo v Dělnických tělovýchovných jednotách ( Dělnické tělovýchovné jednoty ).

Jaký byl rozdíl mezi Sokolem, Orlem a Dělnickými tělovýchovnými jednotami? Jaká z těchto organizací se dožila konce Protektorátu? Odpověď nalezneš, jestliže srovnáš slovníková hesla o těchto organizacích.

Kdyby ses chtěl zaměřit na nějaký konkrétní sport, mohl bys vstoupit do nějakého klubu, v kterém by ses mu věnoval – fotbalového, turistického, plaveckého, lyžařského, hokejového, kanoistického, atletického, hokejového, basketbalového, apod. Tedy pokud by v místě, nebo v okolí tvého bydliště existoval.

Skauting

Mohl bys též chodit „do skauta“, tedy do organizace Junák . Ačkoliv bylo „skautování“ okupanty zakázáno v roce 1940, řada oddílů se schovala do jiných organizací (například do Klubu českých turistů) a svou činnost prováděla nadále, byť tajně. Řada skautů a skautek se též zapojila do protinacistického odboje, byla okupanty popravena či uvězněna v koncentračních táborech. Některé skautské oddíly se též zapojily do pražského povstání, v rámci kterého jejich členové působili jako spojky mezi povstaleckými jednotkami bojujícími proti německé armádě.

Podívej se na následující fotografii několika junáků - skautů a zkus odhadnout, jakou událost zachycuje?

Dokument3

Skauti – Junáci, březen 1939 (ČTK)

Správná odpověď

Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě

Od jara 1943 bys možná musel chodit „do kuratoria“.

Dokument4

Znak Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (Týden mládeže 1944, Praha, Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě – Orbis 1944)

Ačkoliv se jednalo o organizaci, v níž bylo členství povinné pro veškerou českou mládež ve věku od 10 do 18 let, možná bys její zřízení ani nepocítil. Tvůj sportovní klub by se do ní pouze přihlásil a ty bys v něm nadále jako dříve „tužil své tělo“. Jestliže bys měl ovšem vedoucího, který by dodržoval všechna nařízení, musel bys poslouchat jeho přednášky o velikosti Adolfa Hitlera, významu nacismu pro blaho Evropy a o spravedlivém boji Velkoněmecké říše v 2. světové válce. Také bys mohl číst kuratoristické časopisy Správný kluk, Dívčí svět, anebo Zteč.

Časopisecké oddělení knihovny Národního muzea v Praze

Možná by ses účastnil kuratorních sportovních mistrovství a závodů, chodil na koncerty či divadelní a filmová představení organizovaná Kuratoriem, anebo se zapojil do jeho propagandistických kampaní, nebo činností souvisejících s válečným hospodářstvím (sběrové akce, brigády, apod.).

Ačkoliv bylo členství v Kuratoriu pro českou mládež povinné, jak je možné, že někteří mladí chlapci a slečny do něj nechodili? Odpověď nalezneš v slovníkovém heslu Kuratorium pro výchovu mládeže.

Předsedou (hlavním vedoucím) Kuratoria byl protektorátní ministr školství Emanuel Moravec , který se, ačkoliv byl v době první československé republiky považován za velkého vlastence, přiklonil k okupantům a stal se symbolem kolaborace a národní zrady.

Dokument5