Výzdoba tříd a škol


Vzhled třídy Vyšší obchodní školy ústředního svazu obchodu (ČTK)

V březnu 1939 bylo nařízeno odstranit z čelních stěn učeben česko-slovenské státní znaky a nechat pouze kříže. Koncem roku 1939 je výzdoba obohacena o znak Protektorátu.

Větší znak Protektorátu Čechy a Morava

Větší znak Protektorátu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bohemia_Moravia_Greater_Arms_1939-1945.svg)

Obrazy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše musely být v prosinci 1939 odevzdány okresním úřadům, které měly zařídit jejich likvidaci (spálením).

Do 1. července 1940 musela ze všech tříd, kabinetů, laboratoří, chodeb zmizet veškerá vyobrazení připomínající Československou republiku (např. obrazy T. G. Masaryka, plakety a jiné předměty, které znázorňovaly územní obrysy bývalého Československa, pamětní desky, odznaky s legionářskou tematikou apod.).

Přestože vše bylo přísně hlídáno, občas se nějaké nesrovnalosti objevily. Například v létě 1939 příslušné orgány zjistily, že na celé řadě škol visí nástěnné obrazy týkající se československých legií v době první světové války. Zachycují boj československého legionáře s německým vojákem a jsou nadepsány: „Zab ho! Zab ho! Jen ho zab!" a „Hurá na vraha! Za demokracii." (viz níže - dva obrázky v pravém krajním sloupci uprostřed a dole).

„Preissigovy propagační plakáty Čs. národního sdružení v Americe (Sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové)

Obrazy Hitlera a Háchy (státního prezidenta) se na čelní stěně učeben objevují v květnu 1941, kříž a protektorátní znak jsou přesunuty na boční stěnu.

Školní obrazy ve výuce

Školní budovy

Z hlediska výzdoby měla být největší pozornost věnována hrdinským bojům německého vojáka na evropských bojištích. Chodby škol lemovaly také obrazy německých velikánů (Wagnera, Beethovena), vedle podobizen B. Smetany či A. Dvořáka.

Školy si často pořizovaly výměnné rámy, do kterých byly zasazovány různé fotografie, obrázky, výroky pohlavárů Velkoněmecké říše apod.

Vlajková výzdoba všech veřejných budov, tedy i škol, musela být instalována nejen ve dnech, na které připadala tehdy protěžovaná výročí. Například v červnu 1940 vyšlo jednorázové nařízení tohoto znění: „Vůdce a říšský kancléř vydal u příležitosti vítězného zakončení válečného tažení na Západě rozkaz, aby v celé Říši byly vyvěšeny vlajky na dobu deseti dnů a aby bylo vyzváněno zvony po 7 dní.“1

[1] Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích, fond 750 - České státní reálné gymnázium Litoměřice, Terezín, k. 12, oběžník Presidia české zemské školní rady pro Čechy v Praze č. 2530/1940, vlajková výzdoba.