Místo atentátu na R. Heydricha v Praze (Památník Terezín)
27. května 1942 byl proveden atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ( 
Reinhard Heydrich ).
Nacistickou odpovědí na atentát bylo vyhlášení druhého stanného práva (
stanné právo ), které znamenalo vyostřený teror ze strany okupantů. Jeho dopady pocítily i české školy.
Vyhlášení civilního výjímečného stavu (Knihovna Národního muzea, Národní politika, č. 144 (28. 5. 1942), ročník LX, s. 1)
Školy se snažily zavést nejrůznější opatření s cílem uchránit sebe i žactvo a školu před perzekucí.
Co tehdy vysílal protektorátní rozhlas?
Protektorátní rozhlas vysílal 7. 6. 1942 reportáž ze smuteční slavnosti na Pražském hradě po smrti Heydricha. Zde si ji můžete poslechnout:
Prohlédněte si ukázky z Národní politiky, které odrážejí události po atentátu na Reinharda Heydricha. Jakým způsobem je podáván postoj českého obyvatelstva k atentátu? Všimněte si sloupců se jmény popravených! Jak takovéto zprávy mohly působit na čtenáře?!
Jednou z největších akcí vůči studentům v době heydrichiády bylo zatčení a uvěznění žáků a žákyň dvou středních škol z Roudnice n. Labem.
Co se dělo po atentátu na školách?
V souvislosti s atentátem přednesl ministr školství
Emanuel Moravec projev, který museli nejprve vyslechnout všichni učitelé. Poté měli za úkol reprodukovat jej žákům – buď před shromážděním všech studentů nebo v jednotlivých třídách (vždy před dalším členem učitelského sboru – jakožto svědkem).
.
E. Moravec na manifestaci pro říši (ČTK)
Podle Moravce musela být „česká škola nositelkou říšské myšlenky, profesoři a učitelé jejími apoštoly“.
Z vysílání protektorátního rozhlasu
Emanuel Moravec vystoupil po smrti Heydricha v protektorátním rozhlase s tímto apelujícím projevem k českému národu.
V následujících letech byla Heydrichova smrt vždy kolem výročí atentátu připomínána, a to i na českých školách.
Instrukce k vzpomínkovém projevu k výročí úmrtí R. Heydricha (SOkA Kolín, fond 401 - OA Kolín, k. 38, oběžníky pro sbor)